Hydrophonic: Elmus v podstatě u nás konkurenci nemá

Přinášíme vám další ze série rozhovorů pořízených u příležitosti 1. narozenin brněnské producentské a djské školy Elmus, tentoktát s člověkem, který to celé vymyslel a rozjel.

Kouzelná: Ahoj Petře, moc Tě zdravím do Španělska. Řekni nám na úvod, jak si užíváte dovolenou?

Hydrophonic: Ahoj Magdi, i já Tebe. Na začátek se sluší říci, že to není úplně jen dovolená. Jsem tu na měsíc a chtěl jsem si vyzkoušet, zda zvládnu na dálku řídit veškerou svoji práci, alespoň krátkodobě. Takže je to i trochu sociální pokus. 😊 Každopádně to vypadá, že to jde a moc si to s rodinkou užíváme.

Jak jsem zmínila na začátku, Elmus tu bude s námi rok, jak se to celé kloubí s Tvojí prací, rodinou a djingem? Věřím, že je to časově docela náročné.

Je to tak, ten jistý koláč času je jen jeden a ten musíš občas důmyslně porcovat. První půlrok byl obzvláště náročný na to jisté přepínání, potažmo multitasking, který asi nikomu nedělá zas tak dobře. Je z toho občas zavařený procesor. 😊 Musím ale říci, že mám skvělou partnerku, která je k tomuto tolerantní, takže doma panuje přijatelná atmosféra a to je nejdůležitější.

Jaké má Elmus největší dosavadní úspěchy?

Za samotný úspěch považuji už jen to, když takto ojedinělý projekt, který neprodává produkt pro masy, ale spíše pro jednotky velmi individuálních lidí, přežije dnešní dobu a navíc má vše vzestupnou tendenci. Na začátku nám hodně lidí předpovídalo, že se tzv. “vypráskáme” za půl roku a pak nebude pro koho kurzy dělat. Opak je pravdou.

Dokážeš třeba říci, kolik studentů úspěšně zakončilo producentské a djské kurzy?

Nemám to nyní úplně přesně spočítané, ale djing navštívilo za ten rok určitě přes 50 studentů, produkci něco přes 30. Předpoklad pro příští “školní” rok je daleko vyšší. Obrací se na nás stále větší počet lidí s doporučením a chystáme pár zajímavých novinek.

Loňský rok nebyl pro kulturní dění zrovna příznivý. Jak to Elmus celé zvládal?

No, musím říci, že celkem dobře. Alespoň po té psychické stránce. Tato činnost má jednu obrovskou výhodu, a to je ta, že pracujete v zábavním průmyslu, který vás samotné baví. Takže když k nám třeba studenti nemohli, využili jsme všechny ty super instrumenty, co máme, jen pro sebe, a hned nám to zvedlo náladu. Současně jsme brali všechny ty pauzy jako prostor pro zamyšlení a zlepšení se.

Za dobu své praxe v hudebním průmyslu už znáš spoustu organizátorů a promotérů. Jak je to u vás s konkurencí? Snaží se Elmus dělat něco navíc?

Elmus v podstatě u nás konkurenci nemá a v tom je to někdy težší. Když rozjíždíte nějaké podnikání a můžete brát inspiraci od lokální konkurence, je to takový zdravý závod. Pokud ovšem ten trh teprve vytváříte a snažíte se dostat lidi na svoji stranu, tak je to mnohdy hodně vyčerpávající. Naštěstí mám vedle sebe dva super parťáky, kterými jsou Andrea Fiorino a Mycell, kteří se pro tento projekt taky nadchli. Co se týká ostatních promotérů a lidí ze scény, uvítal bych občas větší podporu. V zahraničí se lidé v rámci lokálních scén daleko vice intuitivně podporují. Tady se bere většina lidí zbytečně moc vážně, mi občas přijde.

Co je podle Tebe aktuálně největší problém, se kterým se škola Elmus může potýkat?

Za největší úspěch budu považovat hotovou hudbu studentů, vydanou a posluchačsky úspěšnou. Stejně tak obsazované djské talenty na nejrůznějších akcích v klubech. Neúspěch by byl, kdyby se tohle do budoucna nedělo.

Plánujete s nadcházejícím létem a dobou festivalů s Elmusem třeba nějakou festivalovou tour?

Dostali jsme už nějaké nabídky na Elmus stage v rámci českých akcí, kde padaly návrhy na workshopy a podobně. V tomto roce se však na to ještě necítíme, všechno má svůj čas.

Jaká bude vize Elmusu do dalšího roku?

Aktuálně doplňujeme DJ pult o profesionální streamovací vybavení. Bude tak možné u nás vyrobit stream na klíč, dokonce bez nutné zdlouhavé postprodukce. Hlavou tohoto je Matůš Šafránka, výborný kluk. Bude to jako když přijdete do fast foodu 😊 Za poměrně krátkou dobu odcházíte s perfektním materiálem. Další rozvoj bude v oblasti multimédií, kde připravujeme kurzy pořizování a střihu videí – youtuberingu, od kterých si slibujeme přitáhnutí mladší generace. Současně chceme vytvořit program pro ty, kteří se nespokojí s jednorázovými kurzy hudební produkce, ale chtějí chodit pravidelně, mít výsledky. V podstatě už to děláme, jen to není publikované, a to chci změnit.

Kromě Tvojí práce, producentské školy, sám jsi dj. Jak jsi se vlastně dostal k elektronické hudbě? Jaké hudební žánry Tě zajímají?

Všechno začalo v mých 15 letech návštěvou party Citadela, kde jsem pravděpodobně elektronické hudbě a všemu okolo toho odevzdal duši. Jen o rok později jsem už měl doma gramofony, první desky a pilně trénoval. Všichni sousedi v paneláku trénovali se mnou 😊 Co se týká žánru, nejraději mám pochopitelně elektronickou hudbu, ale umím ocenit i dobrý rock nebo pop. Rád si zajdu i na pěkný koncert.

A Tvá djská přezdívka Hydrophonic vznikla jak?

Vymyslel ji můj kamarád Jirka Kratina jako alternativu k původnímu djskému jménu. Vyslovil to tak nějak stroze v parku, kde jsme se scházeli jako kluci a já souhlasil. 😊

Kdy jsi vůbec poprvé dýdžejoval, pamatuješ si to?

To vím naprosto přesně. Bylo mi tehdy 14 let a jako parta jsme se scházeli v tzv. Labyrintu, který se nachází v Brně-Bohunicích. Je to organizace spadající pod SVČ Lužánky. Jedná se o bývalou školku, kde byla vytvořena i velká společenská místnost a tam nám umožnili uspořádat vlastní odpolední zábavu. Tehdy jsme si donesli z domova dvě hi-fi věže a s kamarádem jsme se starali na střídačku o repertoár. Později nám dokonce koupili zvukařský mixpult, na který jsme připojili discmany. A tak to postupovalo až ke gramcům. 😊 Co se týká toho skutečného hraní, tak jsem si ve svých 16 letech pronajal poprvé Favál, dnešní Enter. Tam jsem uspořádal svoji první skutečnou techno party.

Nedávno jsi na svém instagramu sdílel svoji návštěvu vinyl shopu v New Yorku. Nedá mi to se nezeptat, jaký máš vztah k vinylům? Hraješ na ně? Sbíráš je?

Hrozně rád vzpomínám na tu dobu, kdy jsme se pravidelně pohádali s Jerrym, Orbithem a dalšími ve vinyl shopu u Radana Macha o desku, která tam byla jedna a chtěli ji všichni. 😊 Vinyl je pro mě vzpomínka na jisté krásné období asi patnácti let. Roky v klubu Perpetuum, Boby centru a těch mnoha desítkách kulturáků, co jsem objezdil. Doma si stále schovávám část své sbírky, občas si i zahraji na desky, ale už jen pro sebe.

Je něco, na co jsi specificky hrdý mimo hudební pole?

Určtiě jsem hrdý táta, malej mi dělá neskutečnou radost.

Jelikož jsi Brňák, nemůžu se nezeptat, jaký máš názor na brněnskou klubovou scénu?

Brno se nyní poměrně dost uklidnilo s vzestupem kluků z Exitu. Určitě dělají dobře, že obsazují na své akce DJs z daleko většího spektra, než by museli. Tohle třeba Praha neumí a proto to tam tak vypadá.

Jaký máš vztah k Brnu jako městu?

Jsem poměrně zcestovalý a do té naší vesnice se vždycky rád vracím 😊 Větší město by mi nejspíše nedělalo dobře, mám to tady moc rád. Brno není tak malé, aby se v něm člověk nemohl schovat, a zároveň tak velké, aby tu člověk žil inkognito.

Neměl jsi někdy chuť vypadnout a žít úplně jinde, mimo ČR?

Kdybych tohle někdy udělal, cílovou destinací by byl nejspíše Londýn. Je to famózní město s neskutečnými příležitostmi, ale pro mě to z dlouhodobého hlediska není. Jsem poměrně konzervativní.

Nakonec, co posloucháš když nejsi za mixem?

Aktuálně mě velmi baví producent Rone, ale velmi často poslouchám i rockovou klasiku jako AC/DC, Status Quo a podobně, je v tom ta stará dobrá energie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.