Business techno: podvod, který ničí komunitu

Business techno je hanlivý výraz vytvořený příznivci undergroundu. Popisuje určitou sortu lidí, kteří „dělají techno“ jen za účelem zisku. Používají omšelé, ale fungující postupy a jakékoliv inovace jsou jim cizí. Poprvé se o business technu zmínil britský producent Shifted na Twitteru v roce 2018, nejen v Brně se jim však už léta říká kolotočáři.

Všimli jste si, že téměř všechny tracky jsou vlastně skoro stejné, jen malinko poupravené?

Smutná většina “současných hitů” v Beatport 100 je business techno. Ještě smutnější je, že se tyhle kopírky stále hrají a lidi je chtějí. Je to dáno tím, že skladby vyrobené za účelem zisku obsahují prvky, které na lidi fungují a už nic víc. Publikum a bohužel ani spousta DJs nemá tušení, co je za oponou a hodně z nich si ani neuvědomuje, co je a není business techno. S touto problematikou se dnes setkáme prakticky v každém hudebním žánru.

“Nejnáročnější v hudebním průmyslu je míra chamtivosti a korupce, u nás i venku.” řekl americký umělec James D v jednom z rozhovorů pro náš server. Sám James proti business technu otevřeně bojuje a na scéně by s tím rád něco udělal. Na svém facebooku položil otázky: “Jak dlouho budeme v tomto cirkusu pokračovat? Říká někomu něco slovo podvod?” 

To, že prosadit se v hudebním průmyslu není hračka, potvrdí nejeden tvůrce nebo DJ. Dlouhá cesta, píle a vytrvalost nebo silný žaludek a chuť na prachy? Na EDM scéně je hezky vidět, co způsobuje věčné promíjení podvodů a nástup rychlokvašek. Nejenže všechny tracky jsou jak přes kopírák, ale za pultem můžete najít nagelovaného manekýna, který pustí přednahraný set, co mu namíchal někdo jiný a pak poskakuje po stole jako opice. To nikomu nevadí?

Aby se dnes talentovaní DJs mohli prosadit, potřebují k tomu hlavně hodně followerů a hodně příspěvků na sociálních sítích. Upozornila na to i technokrálovna Monika Kruse:

Sociální média podle mě DJs příliš moc zviditelňují. Už nezáleží na hudbě ani na talentu producenta nebo DJe. Pokud má hodně kliknutí a sledujících, promotéři ho berou bez ohledu na talent. Někteří DJs se proslavili díky svému účtu na síti, nikoli svým skutečným spojením s hudbou, což je podle mě velmi smutné.

Pseudoproducenti (schválně nepoužívám slovo umělec) jsou ti, co „vydají svůj track“, ale jediné, co na něm reálně udělali je, že si ho buď koupili prostřednictvím nějakého webového portálu nebo mají po svém boku ghostproducenta – někoho, kdo tracky vyrábí (např. jedna známá německá bratrská dvojice). Téměř všechny ty velké ženské na scéně z různých koutů západní i východní Evropy mají své tajné tvůrce, ale nikdo o tom nemluví. Proč?

V rozhovoru pro themusicessentials.com jeden ghostproducent popisuje svou práci. Převážná většina toho, co na tyto webové servery dává, je odpad, který sám nechce. A proč to dělá? Z jediného důvodu: peníze.

My se zeptali techno umělce Dialecta (aka TMA) z Prahy, co si o business technu myslí a zda by přijal nabídku na ghostproducing: “Co dneska není business techno? S jakou představou dnes přistupují mladí producenti k vlastní tvorbě? Kolik z nich jede vlastní zvuk, na který postupně nabaluje své fanoušky? Dneska je to jeden stejnej kopák, stejný hajtky, syčáky, dropy, pak nájezd a zase ta stejná šlapačka, někde kolem půlky vlezlá, líbivá melodie z nedejbože ‚euforickýho‘ synťáku – to, co na lidi funguje. Ale nic víc! Příběh nula, duše nikde, jen vypočítavě poskládané funkční prvky. To je už z principu úplně pravej opak toho, co techno znamená. A jestli bych přijal nabídku na ghostproducing? Já si o lidech, který tohle dělaj, ať už z jedný nebo druhý strany, myslím hrozně málo. To je prostě podvod. Nikdy bych takovou nabídku nepřijal.”

Poctivý umělec tráví hodiny, dny či roky ve studiu a snaží se vytvořit pecku, která bude inovativní, odlišná od ostatních. Skladba je osobitým vyjádřením umělcovy duše, business techno je tisíckrát okopírovaná šablona. Tito praví umělci jsou bohužel současným systémem biti, právě proto, že to dělají poctivě a snaží se být jiní. Za skvělé dílo dostanou sotva almužnu a promotéři je bez řádného řiťolezectví nikdy neobsadí.

No a nakonec jsou tady promotéři. I oni mají z velké části podíl na tom, že business techno stále frčí. Už dávno neplatí, že promotéři jsou lovci talentů. Místo aby pozvali někoho, kdo skutečně přinese publiku kvalitu, pozvou si radši ohrané kamarády nebo ze strachu z provaru pozvou někoho “jistého”, na koho lidi dojdou.

Zastavit to už bohužel nejde, je to všude ve světě. Ale dá se proti tomu něco dělat? Co třeba povinně uvádět u každého tracku, kdo ho skutečně napsal? Pomoct můžete i vy sami. Vyzýváme vás, zkuste si poslechnout i nějakého lokálního umělce či DJe. V naší komunitě je přece spousta velmi talentovaných lidí, kteří si zaslouží stejné šance jako Charlotte de Witte, přičemž jejich hudba je mnohem zajímavější a originálnější.

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.