Jméno Kaisersoze bylo v Brně a okolí po dlouhá léta možno spatřit na flyerech těch největších formátů. Hodně jeho tehdejších DJských souputníků to už od těch dob vzdalo, on sám ale svou technoflintu věšet na hřebík ještě nehodlá. Jak se má a jak to má, to od něj vyzvěděl Kaja Puczek.
Kája: Ahoj Jirko, tak povídej. Kde jsi začínal, tvé první hraní, trochu nám to vše popiš 🙂
Kaisersoze: Ahoj, to už je tak dávno, že si skoro nevzpomínám a po těch prokalených letech je div, že si na to vůbec vzpomínám. Úplně první pokusy o nějaké smysluplné navázání skladeb na sebe jsem prováděl v olomouckém S-klubu, pak v Přerově, na partyzánských akcích v nejrůznějších podzemích.
Opravdové hraní jsem ale zažil až v olomouckém Depu No.9, tam mi to už začalo jít a bavilo mě to čím dál tím víc. Potom to šlo docela rychle, objevil jsem Brno, zamiloval se, přestěhoval, stal se členem Lunaru, residentem Orion Hall a dlouho si to užíval.
Jak jsi vnímal styl techna a styl mixování z desek na přelomu milénia a přechod na playery?
Já jsem to nikdy moc neřešil. Mixování je prostě jedno, je úplně lhostejné, jestli mícháš skladby z desek, CD, nebo nějakého programu, buď to slyšíš a umíš nebo ne a pak je to guláš, ze kterého Tě nevytáhne sync, efekty ani tělocvik za pultem. Ale to je můj pohled, spoustě lidí ta uvedená kouzla dlouhodobě fungují.
Která ze svých hraní bys rád vypíchnul a proč?
Těžká otázka. Měla by to být ta velká hraní na super akcích před obřím publikem, ale fakt je, že si nejvíc pamatuju několik hraní v malých klubech, třeba před pár desítkami lidí, ale taková ta, kde si to všechno sedlo tak, jak má a bylo to fakt nepopsatelné. Už si nevzpomínám na konkrétní názvy míst, ale moc dobře si pamatuju ty pocity, bylo to fantastické a doufám, že se mi to ještě mockrát podaří zopakovat.
Vybavíš si třeba i hraní v Perpetu či v Brně?
To si piš, Perpetuum miluju a vždycky budu, zažil jsem tam neopakovatelné chvilky, nejen při hraní. Ten klub má svoje jedinečné kouzlo, vždycky se tam rád vrátím. V Brně jsem ještě miloval RedBull Bar, Favál byl super, no a pak samozřejmě všechny Citadely, Orion Hally, akce v Jadranu. Brno je srdcovka. Ty roky, které jsem tam strávil byly jedny z nejlepších v mém životě!
Jak vnímáš vývoj techna od 2000 po 2020, dokážeš to nějak shrnout?
To techno, které se líbí mně, se zas až tak moc nevyvinulo, pořád se mi líbí stejné zvuky, groovy, rytmus. Celkově se díky technice a technologiím zlepšuje kvalita zvuku, ale jinak je to pro mě zkrátka techno. A když se umí dobře naservírovat, tak je z toho nadpozemská záležitost.
Je nějaký světový či tuzemský party projekt, který Tě v poslední době něčím oslovil?
Mě baví hlavně některé klubové noci, v podstatě všechno, co můžeš zažít třeba v londýnském Fabricu nebo ve Fuse v Bruselu a podobných klubech. Líbí se mi noci, které nejsou přeplácané různými DJs, akce stylově jednotné, kam můžeš přijít a na spoustu hodin se ztratit v muzice.
Vím, že už jsi táta od rodiny, jak dokážeš kombinovat svůj party život se svým „civilem“?
Úplně jednoduše: omezil jsem hraní tak, abych mohl být se svým šestiletým synem a tříletou dcerou jak potřebují a chtějí. Takto jsem vlastně omezil všechno, věnuji se jim na maximum a spolu s manželkou jsou tím nejlepším, co mě v životě potkalo.
Rozhovor pro rave.cz stvořil Kaja Puczek (Technocolor, Perpetuum)