Zakládající člen dnes již bývalé formace Infusion a ve světě uznávaný australský DJ a producent Jamie Stevens vydal 22. srpna dlouhé roky očekávané debutové sólové album nazvané ‘A Beginner’s Guide To Floating’ na renomovaném labelu Music To Die For. Jamie si s ním dal opravdu načas, což albu jako celku určitě jenom prospělo a některé skladby z něj v klubových aranžmá postupně testoval v jeho vystoupeních. Kdo by ale čekal jen sbírku tanečních progressive house věcí, jak jsme z jeho setů zvyklí, nemohl by se víc mýlit.
Jamie Stevens je na světové scéně známý především jako zakládající člen wollongongského tria Infusion, které získalo cenu ARIA a od devadesátých let je jednou z nejvýznamnějších elektronických kapel z Austrálie. Však bývá často označovaná jako australská odpověď na Underworld. S albem Six Feet Above Yesterday, z něhož je i nejúspěšnější singl Girls Can Be Cruel, zanechali v elektronice nesmazatelnou stopu a roztancovali spoustu klubů a festivalů různě po světě včetně nezapomenutelných vystoupení na Glastonbury, Coachella, Roskilde nebo Creamfields.
Pro Jamieho je ale těchto posledních pár týdnů v jeho sólové kariéře opravdu krásných a možná i zlomových. Vydal teď výjimečné debutové album vřele přijaté lidmi z branže i fanoušky (mimochodem na vinylu vyjde v září). Ale ještě před tím se mu dostalo obrovského uznání za jeho set na prvním ročníku festivalu Balance Croatia, kam dorazilo za nevídaným množstvím progressive DJs nadšené a opravdu znalé publikum ze všech koutů světa. Přišel si ho tam poslechnout a podpořit i sám Hernán Cattáneo, který si zrovna mezi lidmi v prvních řadách užíval jeho vystoupení, když Jamie zahrál i remix svého singlu Dust právě od Hernána. To byl opravdu silný a nezapomenutelný moment pro ně oba i pro nás všechny tam, ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech. Tím se i pomyslně kruh uzavřel, protože Jamie byl nedávno jedním z hostů na Hernánových eventech v Córdobě v Argentině pro více jak dvacet tisíc lidí, kde také poprvé zazněly testovací verze některých klíčových skladeb z alba.
Nicméně jak jsem již naznačil v úvodu, toto album Beginner’s Guide to Floating je zcela odlišný projekt, který se dost vymyká zažitému klubovému soundu. Jamie je dlouhodobě uznáván za mistra emocionální rezonance a skvělého hudebního vypravěče, jehož propracované skladby dokáží jít přímo na komoru. Toto debutové album je jeho dlouhodobým projektem, pro který v posledních pěti letech hledal nosná a výrazná témata, myšlenky a hudební spojení, která by vytvořila jedinečné dílo rezonující na hlubší úrovni a přitom zůstalo věrné Jamieho hodnotám, ve kterých vždy klade důraz na umělecké zaměření než na nějaký komerční humbuk.
Na začátku toho všeho byly první verze skladeb Stay, With You a Transference vydané právě na labelu Music To Die For. Tyto singly získaly podporu od předních DJů, jako jsou Nick Warren, John Digweed, Joris Voorn, Above & Beyond, Sasha, Markus Schulz, Giuseppe Ottaviani, Lee Burridge nebo Dave Seaman a stovky dalších. Poté se ale Jamie rozhodl přijít s nečím jiným, již vydané věci ještě přepracovat a dát světu prostřednictvím alba Beginner’s Guide to Floating něco vizionářského. Výsledkem je soubor výjimečné a velmi příjemně intimní elektroniky s filmově zabarveným nádechem, uhrančivou hloubkou a povznášejícími emocemi. Tohle album je zkrátka lepší si vychutnat v klidu domova při svíčkách než v zaplněném klubu. Z každého tracku je cítit, že je muzikant každým coulem a dlouholetá zkušenost z kapely mu umožňuje hlouběji propracovat jednotlivé skladby do posledního zvučíku. Zkrátka přesně ví, co dělá a proč to či ono má na albu své pevné místo.
Těžko se tohle hudební dílo popisuje slovy, ale možná to nejlépe vystihnou slova samotného Jamieho: „Vždycky jsem chtěl nahrát sólové album odděleně od Infusion, ale zároveň jsem toužil, aby pro mě znamenalo cosi opravdu speciálního. Až doteď jsem si nebyl úplně jistý, jakým směrem se vydat, protože jako sólový umělec jsem známý především klubovým progressive soundem. Byl jsem si velmi dobře vědom, že to chci změnit a najít témata a aranžmá, která by odpovídala typu alb, na kterých jsem vyrůstal a formovala mě. Vydavatelství jako 4AD a Mute, kapely jako My Bloody Valentine a Four Tet a skladatelé jako Max Richter a Cliff Martinez. Chtěl jsem vytvořit podobné album, ke kterému si můžu sednout a poslouchat ho od začátku do konce a vnímat jeho rozmanité příběhy. Tohle vše je součástí mé DNA a toho, kým jsem se stal a co ztělesňuje to, co na hudbě miluji. Práce se skutečnými nástroji, smyčci a zpěváky to všechno propojila, takže nalezení Wilmy, Skye a Brooke bylo významnou součástí tohoto procesu.“