DJ Tráva, vlastním jménem Petr Votava (27. ledna 1965, Domažlice – 5. října 2025, Praha), byl český DJ a producent. Patřil k průkopníkům elektronické taneční hudby v porevolučním Československu a později v České republice. Věnoval se především stylům house a techno a během své kariéry byl opakovaně vyhlašován jako jeden z nejlepších českých DJů.
Zemřel 5. října 2025 ve svém bytě v Praze za blíže nespecifikovaných okolností. Zprávy o jeho smrti se objevily i na zahraničních hudebních serverech.
Za komunismu se pohyboval v disidentském prostředí, kde poprvé přičichl k pouštění hudby (například při oslavě propuštění Ivana Martina Jirouse v roce 1985.) Tehdy místo „vysoce uměleckých“ The Doors nebo The Velvet Underground pouštěl punk rock. V soukromí prý promítal koncertní videa punkových kapel i Václavu Havlovi, s nímž se seznámil přes jeho ženu Olgu.
Po sametové revoluci se Tráva zamiloval do taneční elektroniky, kterou začal pouštět v pražských klubech.
V roce 1995 se stal rezidentním DJem klubu Bunkr a od roku 1996 se přesunul do Roxy, kde hrával na legendárních nocích Shake a později Mix. Od roku 1997 působil v projektu Significant Other, později založil vydavatelství Lex Rec a v roce 2015 spolu s Ristem Sokolovským hudební projekt Lazy Lizard. Jeho mixy, vydávané např. jako přílohy časopisů Tripmag a později XMAG, formovaly celou generaci příznivců clubbingu a house music.
Po zprávě o úmrtí DJe Trávy jsme požádali DJs, promotéry, přátele i fanoušky, aby se s námi podělili o svoje vzpomínky. Necháváme jejich slova přesně tak, jak přišla – autenticky, syrově a upřímně. Přesně tak, jaký byl i on.
Pavel Šmíd (Chapeau Rouge, Praha)
Je jen málo lidí, kteří se za celý život nezmění a bez ohledu na komerční stránku věci vždy jdou za tím, co jim dává smysl. V případě Petra to byla vždycky hudba. R.I.P.DJe Trávu jsem poznal v roce 1993, když jsem začal pracovat v klubu Bunkr. Silná osobnost, férový, nekompromisní a často vznětlivý. Člověk se skvělým hudebním citem. Pak jsme se potkávali 10 let v ROXY a blízce spolupracovali na různých hudebních akcích dalších skoro 20 let v klubu CHAPEAU ROUGE.
Orbith
Petra jsem začal vnímat hned, jak jsem se začal více zajímat o českou elektronickou hudbu někdy v roce 1995. Vždy jsem ho považoval za hudebního vizionáře s duší pankáče, za gramofony to byl doslova kouzelník. Nejraději jsem od něj měl, když hrál techno – v jeho podání to byl vždy zážitek.Zažil jsem s ním hodně parties a afterparties, ale bohužel lidsky si Petr ke mně cestu nikdy nenašel a hudebně už vůbec ne, každopádně to nic nemění na tom, že jsem si ho vždy vážil za to, co tady v ČR hned po revoluci vybudoval.
Jerry
S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o úmrtí DJ Trávy. Poznali jsme se před 30 lety a mám na paměti, jak jsme se společně zúčastnili soutěže DMC jako hudební doprovod. Nepohodli jsme se tam a od té doby se naše cesty často křížily v rivalitě a většinu času jsme nenašli společnou řeč. Podat si ruce a smířit jsme se dokázali až po 16 letech v klubu Roxy. I když jsme se osobně nikdy nesblížili, jako DJ jsem si ho vždy nesmírně vážil. Jeho svérázný styl a osobitý přístup k hudbě měly na klubovou scénu nezpochybnitelný vliv. Jeho umělecký odkaz zůstane v srdcích mnoha fanoušků a kolegů. Odpočívej v pokoji, Trávo.
2000s – Zlatá éra house & techno
Marek „Soxy“ (Pulse22, Praha)
Trávu jsem znal cca od roku 2007, kdy jsem ho poznal v Roxy.
Na poslední akci v srpnu v Pulsu jsme si dlouho povídali o hudbě. Domluvili jsme se už předtím, že bude hrát starší věci z desek, což ho potěšilo – a ten večer ho to moc bavilo. Věděl, že ta doba je pryč, ale její duch on v sobě pořád nese. Na akci přišel i jeho kamarád Aiffel a zahrál z jeho desek – byla tam skvělá energie.
Domlouvali jsme spolu další akci, kde měli hrát oba. Tráva pro mě navždy zůstane symbolem punku, undergroundu, rebelství, ale hlavně lásky k elektronické hudbě. Prostě si žil po svém a tak, jak to cítil.
Subgate (Praha)
Pamatuju si na můj první kontakt s elektronickou muzikou díky jeho červenýmu mixu někdy na přelomu milénia. V začátcích byl pro mne velkým vzorem a bedlivě jsem poslouchal každej jeho set, jednotlivý mixy tracků okořeněný scratchem a zkoušel jsem se ho napodobovat.Někdy kolem roku 2010 jsem se s ním osobně seznámil a toho času jsme se vídali poměrně často. Pokud se nepletu, tak skoro každej čtvrtek hrával v Roxy, kam mne spontánně zval a kde mne v rámci zdokonalování technického mixingu mentoroval. Nebo se o to minimálně pokoušel. 🙂 Na jeho hlas a slova „Ondřej, ty basy!“ nezapomenu. 🙂
Zároveň jsem s ním mohl zažít spoustu inspirativních chvil, kdy jsme se bavili o muzice, pouštěli si věci nejenom z šuplíku elektronický hudby a vážím si toho, že se z mého vzoru v útlém mládí stalo – minimálně na jedno dlouhý období – moc fajn kamarádství.
I když byl pro někoho možná občas nečitelný, byl to skvělej chlap a umělec, který měl a má můj velký respekt.
2010s – Generace, kterou inspiroval
Schwa (Shades of Gray)
Já mám na Petra jen ty nejlepší vzpomínky. Seznámil nás myslím Pietro někdy v roce 2010, když jsem se vrátil z Austrálie na skok do ČR. Několikrát za mnou přišel na hraní do Chapeau a pak jsme se mnohokrát potkali někde na akci a nebo ve studiu na Barrandově spolu s Ristem.Petr se dost podrobně zabýval tím, co dělám. Znal naše alba Shades Of Gray a sledoval, jakou hudbu jsem v Austrálii vydával. Vůbec jsem zprvu netušil, jaký má stále přehled. Sice na scénu dost nadával, ale vše sledoval a o všem věděl. Tehdy trochu ve vzduchu visela možná spolupráce na tracku, ale nikdy k tomu z důvodu časového vytížení nedošlo.
Zajímavé byly i rozhovory u něj doma – například když vytáhl fotky z 90. let a ukazoval nám, jak dělal bedňáka na prvních rockových a punkových koncertech v Československu.
Méně veselá historka je z minulého týdne. Koupil jsem si na cestu za Alešem Blehou na letišti časopis Téma. Do rozhovoru jsem se začetl a udělal si z něj do telefonu pouze jednu jedinou fotku. Ta fotka je zde v příloze. Druhý den po pořízení této fotky Petr zemřel. Nahnalo mi to hrůzu. Doufám, že se tam nahoře má dobře.
Deivis (Perpetuum, Brno)
DJ Tráva. Člověk, který byl u zrodu české taneční scény. Pro spoustu lidí symbol poctivého houseu a doby, kdy se muzika dělala hlavně srdcem.Během svých osmi let (2010 – 2018) jako produkční v klubu Perpetuum jsem měl čest ho pozvat nesčetněkrát. Jezdil k nám jednou až dvakrát do roka. Nebyl to žádný doplněk programu, ale jméno, na kterém stál celý páteční lineup. Domluva s ním byla vždycky neuvěřitelně jednoduchá, stačilo napsat SMS a bylo hotovo. Pamatuju si, jak mi jednou napsal: „Hele, co kdyby se mnou dojel i Risto a zahráli jsme jako Lazy Lizard?“ To prostě nešlo odmítnout.
Tráva byl vždycky svůj. Neuhýbal, nehrál si na nic. Lidi ho milovali, klub byl pokaždé narvaný a jeho hudba měla duši.
Do Perpetuum se z českých DJs chodilo hlavně na Loutku, Trávu, Pavla Bidla a Orbitha. Čtyři jména, která pro nás tehdy znamenala záruku skvělého večera. Každý měl svůj styl, ale všichni patřili ke špičce. Česká klubová scéna přišla o výjimečného DJe. Tráva byl legenda a originál, který dal téhle hudbě kus sebe. Bude tady hodně chybět.
2020s – Jeho odkaz dnes
Mathiass O’zana (Fabric Ostrava)
Petr byl pionýr taneční scény, někdy byl svérázný, ale vždycky byl přímý. Aneb co na srdci, to na jazyku. Prostě pankáč, co se s ničím moc nesral. Hudebně byl hodně originální, prostě žádná komerčka. Osobně jsem měl štěstí, že jsem s ním zažil vesměs vtipné a zábavné rozhovory a za to jsem moc rád.
Tigi (Afterparty podcast, 2024)
Trávu jsem potkal jednou jedinkrát v životě, když jsem s ním dělal rozhovor v rámci Afterparty podcastu (do dnes je to nejúspěšnější díl s poslechovostí 60 000 napříč platformami). Do té doby jsem ho neznal, vlastně jsem mu random napsal na Facebook a on odpověděl, že přijde.Během těch necelých dvou hodin jsem si všiml dvou zvláštních věcí. Tou první byla aura, která na mě dýchla, když přišel. Těžko se to popisuje, ale většinou je to něco, co cítíte z lidí, ke kterým máte velký respekt. Druhá věc, která mě překvapila, byla jeho upřímnost, která, jak jsem pak pochopil, ho dělala neuvěřitelně autentickým. Což se asi nemusel líbit všem, ale Petrovi se nedá upřít, že byl přímej člověk.
Dnes mě z toho rozhovoru mrazí, když si vzpomenu na jeho začátek, kde jsem Petrovi říkal, že je česká DJská legenda a on mi odpověděl, že to rozhodně není, protože legendy jsou mrtvý a on je živej dost.
Dnes se ho tedy nebojím označit za legendu, teď už ale tu opravdovou.
🖤 Závěr
Tráva byl punker. Hudební anarchista, který odmítal kompromisy a dokázal být stejně upřímný jako tvrdohlavý.
A bylo to právě v Afterparty podcastu, kde prohlásil, že „rave.cz je mrtvé médium.“
No, ale ne tak docela. Protože právě na rave.cz jeho příběh pokračuje.
Punk’s not dead. A tím pádem ani pankáč Petr Tráva. 🖤