Druhého října proběhla na Flédě akce v rámci festivalu Batch. Tento večer patřil JKube (DE), PAST a HRTL. O HRTL už se zajímám nějakou dobu. Využila jsem proto příležitosti osobního setkání a Leoše Horta aka HRTL jsem vyzpovídala. Rozhovor jsem nahrávala na mikrofon a oba jsme byli chvílemi malinko nervózní.
Pro ty, kteří HRTL neznají: je přírodním živlem na modulární syntezátor, se kterým už více než deset let předvádí unikátní a elektrizující improvizované sety, v nichž se breakbeatové rytmy snoubí s techno kopáky a acidovou basou s hravými melodiemi. Pražský hudebník, který uhranul publikum ve městech od Rigy až po Ankaru, včetně klubových metropolí jako jsou Berlín, Londýn, Amsterdam nebo Vídeň, přináší letité zkušenosti ve svých strhujících živých vystoupeních ze samého středu tanečního parketu.
Uzasna: Tak jak sis užil dnešní vystoupení?
HRTL: Bylo to fantastický. PAST naložili totálně. JKube byl taky skvělý. Lidi byli úplně v rauši. Já jsem to tady už jenom doklepl s ravem až k 160bpm a bylo to fantastický. Moc jsem si to užil.
U: Jsem moc ráda, že sis hraní užil, protože to vystoupení bylo naprosto opojné a já jsem měla fakt problém odejít. I jenom pro pití. (smích) Býváš ještě před hraním nervózní?
HRTL: Bývám, je to ale jen takový pocit… Protože jak hraju pokaždé něco trochu jiného, tak je tam ten pocit nejistoty. Nevím, jestli tomu jde říkat tréma, protože tu si spojuju s trošku jinýma věcma. Jako když třeba mluvím na mikrofon, jako právě teď (smích). Ten pocit před hraním, to je spíš takové vzrušení.
U: Připravuješ se na vystoupení nějak nebo je to improvizace?
HRTL: Je to improvizace, ale samozřejmě se i připravuju. Snažím se být ve formě.
Samozřejmě si nějaké ty formy a postupy připravuju, cvičím. Ale jiným způsobem, než třeba kapela nebo muzikant s nějakým pevným repertoárem, že bych piloval nějaké skladby. Já se spíš snažím zlepšovat v tom, abych byl plynulý v té improvizaci, abych měl pěkné přechody a naučil se být flexibilní.
Učím se číst situaci, dobře odhadnout to, co je potřeba a budovat dynamickou hudbu, která se mění a postupuje někam dál. Improvizace, si myslím, je hodně náchylná na to, že se člověk snadno zacyklí. Je to skill, který se snažím roky pilovat.
U: Jak jsi se dostal k modulárům a co tě na nich nejvíc chytlo?
HRTL: No, to je složité. Moduláry mě fascinovaly už… ani nevím kdy. Já jsem původně hrál na tradiční nástroje a pak mě začal bavit software.
Ze software jsem zjistil, že to může mít přesah i mimo něj. Vždycky mě bavila ta představa mít věci po svém. Vymyslet si to tak nějak originálně. A ten modulár přesně tohle nabízí. Postavit si jakýsi “synťák snů” přesně na míru pro moje potřeby. A může to být v tomhle ohledu fakt hrozně individuální.
A v momentě, kdy jsem měl příležitost si to vyzkoušet a dostat se k tomu skrze moji spolupráci s Bastl Instruments, což bylo někdy v roce 2013, kdy jsme začali experimentovat s modulama, tak jsem do toho hned zaplul. Úplně po hlavě.
U: Nedávno jsi vydal track ve spolupráci s Beatou Hlavenkovou. Jak toto spojení vzniklo a co jste vlastně tou skladbou chtěli vyjádřit?
HRTL: Ten track je singl z desky, který je právě teď exkluzivně k dostání na bandcampu a brzo zamíří i na všechny streamovací služby. Je to kolaborace s Beatou, která je muzikant z úplně jiného světa, než jsem já.
A to je pro mě právě zajímavé, nechci se zasekávat na jednom místě. Zajímá mě rozšiřování vlastních obzorů. Dělal jsem různou muziku a mám ten rozsah docela velký, ale baví mě muzika ve všech jejích formách.
Tohle je pro mě opravdu krok novým směrem, můžu dělat něco, v čem se můžu nějak posunout a zkoušet i něco úplně novýho.
Poznali jsme se při spolupráci na jednom audiovizuálním, téměř divadelním představení Vektroskop, ve kterém jsme oba účinkovali. Zjistili jsme, že je tam potenciál něco vytvořit společně a po letech různých experimentů jsme se dopracovali ke vzniku této desky. Je to nějaká naše společná hudební konverzace, která může být pro mé fanoušky třeba něco úplně novýho, muzika, kterou běžně vůbec neposlouchají. Chci jim vzkázat, že je dobrý objevovat a zkoušet nový věci a já mám z té spolupráce velkou radost, protože cítím, že mě hudebně posunula dopředu.
U: Co zatím považuješ za vrchol svojí kariéry nebo moment, který tě nejvíc posunul?
HRTL: To je hrozně složitý říct, protože já to celý vnímám jako nějakou cestu. Samozřejmě byly zlomové momenty, ale nemůžu o ničem z toho říct, že je to nějaký vrchol, to si myslím, že bych znevážil jiné věci. To, co dělám teď, dělám díky té cestě, kterou jsem doteď ušel ať už v osobním nebo uměleckém životě.
U: Dobře, na čem teď pracuješ?
HRTL: Teď pracuji na finalizaci svý solový desky, kterou plánuju oznámit v nejbližších dnech, a to je pro mě vzrušující, protože po x letech zase vydávám dlouhohrající nahrávku, máme připravenou muziku, mám super remixy, které se mi podařilo získat od přátel z Čech i ze zahraničí. Spolupracuju se spoustou umělců, kteří mi pomohli tu desku zformovat po stránce zvuku, hudby, tak i vizuálu. Poprvé v životě budu mít nějaký merch, na který se fakt těším a je to pro mě hodně vzrušující. Ta deska bude vrcholem toho, co teď v současné formě dělám.
U: Takže to teď v brzké době přijde.
HRTL: Pracuju na tom a moc se na to těším. Chci ho pokřítit 7. listopadu v Bike Jesus v Praze, tam chci udělat release party, pozval jsem několik kamarádů, kteří taky hrajou na hardwarové synťáky, takže tam chceme udělat takovou živelnou noc, kde tenhle release oslavíme.
U: Čemu se věnuješ, když se nevěnuješ hudbě? Čím od toho „odpočíváš“?
HRTL: Dlouho jsem byl zažraný jenom do té hudby. Když jsem nedělal hudbu, tak jsem dělal zvuk. Když jsem nedělal zvuk, tak jsem řešil nástroje. Když jsem nedělal nástroje, tak jsem řešil technologii ke zvuku. Byl jsem do toho úplně zažraný, až postupně jsem si našel cestu k tomu, že můj život není jenom muzika. A že je spousta věcí, které jsem nezkusil nebo zanedbal kvůli tomu, že jsem byl ponořený jenom do té muziky.
Takže objevuji a zkouším nové věci od různých sportů po nerdovské věci, fantasy, sci-fi. Baví mě společenský hry. Spousta lidí si tímhle prošla mnohem dřív, ale já jsem strávil roky ve studiu. A teď to zpětně doháním.
U: A nakonec jedna bulvární. Má HRTL holku nebo mu lásku nahrazuje modulární rek?
HRTL: Mám skvělou holku, která už má na ruce prstýnek.
U: Jak se jmenuje?
HRTL: To je tajný. (smích)
U: Moc děkuju za rozhovor a brzy na viděnou.