Konečně…! Konečně je tu pátek a s ním dlouho, opravdu velmi dlouho očekávaná, po téměř roce snad i vymodlená, párty pod širým nebem na brněnském hradě Špilberk. Počasí je víc než skvělé, sluníčko pálí jak na letní dovolené, až mám pocit, že ho pořadatelé akce, kluci z Exit club Brno, mají na objednávku. Nahoru na hrad se již ze všech stran šplhají desítky tance chtivých lidiček, takže i já kopnu do vrtule a spěchám, abych už měla ten kopec za sebou.
Akce se koná na velkém nádvoří, které se již celkem slušně začíná plnit. Je tady příjemně, stinné nádvoří je přehledné, je zde i dostatek barů a netvoří se tak u nich fronty. Nevýhodou tohoto místa je však akustika, která je ale v každém takovém prostoru obehnaném vysokou zdí ze všech čtyř stran dosti problém. Nicméně čím víc se nádvoří zaplňuje, tím je ozvěna, vracející se od protilehlých zdí, méně zřetelná.
Na stagi má být dle plánu zrovna dvojice FlyTech, ale jedna její polovina, Fly, se ze zdravotních důvodů nemůže zúčastnit, sekunduje tedy RoBoTechovi DJ Kema. Nutno říct, že velmi zdařile, lidé si v hloučcích podupávají do rytmu příjemných deephousových a progresivních melodií a panuje zde veselá nálada.
V 19 hodin se pomyslného žezla na stagi chopí jedna půlka organizátorské dvojice, Duncan Grey. Ten nasazuje příjemné tempo, líbivé melodické techno nabírá na intenzitě, návštěvníci se osmělují víc a víc a nádvoří je už téměř celé zaplněné.
Úderem 20 hodiny si stage přebírá zakladatel nově otevřené brněnské školy pro DJe a producenty Elmus, DJ Hydrophonic. Ten plní přání většiny přítomných a značně přitvrzuje, čímž dostává dav do varu.
Nálada je víc než výborná a v momentě, kdy ho na stagei střídá dnešní headliner Orbith, už tancuje celé nádvoří. Melodické techno v jeho podání se dle mého názoru na tento typ akce perfektně hodí, při západu sluníčka se nechám unášet jeho tóny a na celé čáře u mě tento večer vítězí track jeho syna Dominika Gehringera „August“. Párty se blíží do finále a ačkoliv se nikomu z nás nechce, musíme bohužel po 22 hodině respektovat vyhlášku a v pořadí první večírek končí.
Zasloužený aplaus náleží všem, kteří se na něm jakkoliv podíleli.
Druhý den je počasí stejně krásné jako ten předešlý a na sluncem zalité nádvorní stagei zrovna začíná svou hodinku Marcel De Valerio. Jeho set je jako vždy plný krásného melodického ethereal techna, kterým roztancovává jedny z prvních návštěvníků.
Po něm nastupující Phil Albedo mírně přitvrdí a do svého velmi zdařilého a svižného setu vkládá také svou vlastní produkci. Nádvoří se plní a vše nasvědčuje tomu, že dnešní návštěvnost bude ještě vyšší než včera.
Od 20 hodiny si v tom nejlepším stage přebírá druhá půlka organizátorské dvojice, Andy Smitth. Párty je v plném proudu a lidé se skvěle baví, usmívají se a hýří dobrou náladou. Andyho výborná selekce tracků tvoří dle očekávání bezchybný set, kterým všem přítomným dává najevo, kdo je tady pánem.
O hodinu později Andy svůj set končí a na stage přichází dnešní headliner, DJ EKG. Musím přiznat, že jsem z jeho hraní měla tak trochu obavu. Jeho set je pro mne ale velice příjemným překvapením a předčil tak veškerá má očekávání. Je příjemně melodický, obsahuje jeho vlastní produkci a představuje i pár zcela nových, dosud nevydaných tracků. S údivem ale musím také konstatovat, že ten kluk je vážně neposeda! ? Má v sobě neuvěřitelné množství energie a je až fascinující pozorovat, s jakým nadšením ji předává lidem dál, baví je a hraní si neskutečně užívá. Bohužel se ale i dnešní večírek nachýlil ke konci a nám nezbývá, než poděkovat jak organizátorům, tak všem vystupujícím a těšit se na další párty v jejich režii.