O knize A děly se tam věci jsme na našem webu už psali, a teď pro vás máme něco speciálního. Podařilo se nám spojit s jejím spluautorem, Zbyňkem Hankem – organizátorem MINT Marketů, malířem a spolumajitelem brněnské značky Lovemusic. Zbyněk nedávno svou knihu pokřtil v Kabinetu MÚZ, a my jsme se ho zeptali nejen na samotný křest, ale také na inspiraci, zážitky z brněnské klubové scény i jeho další aktivity.
Tvoje kniha A děly se tam věci byla pokřtěna v Kabinetu MÚZ. Jak sis užil ten večer a co tě na křtu nejvíc potěšilo?
Ahoj, díky za zájem o rozhovor. Křest se moc vydařil a i reakce na knihu samotnou jsou velmi příznivé. Na místě se prodalo kolem padesáti kusů, a dorazili také mnozí zpovídaní provozovatelé klubů a fotografové, jejichž fotky jsou v knize. Ten večer mi udělal velkou radost.
Co tě inspirovalo k napsání téhle knihy? Měl jsi na začátku jasnou vizi, nebo se projekt vyvíjel postupně?
To byla Iva Báňová Šišperová, tehdy ještě jen Šišperová. Přišla za mnou na takové pololegální setkání, které jsem zorganizoval na začátku lockdownu. Uspořádal jsem tehdy den otevřených dveří ve svém ateliéru. Přišlo celkem dost lidí, mezi nimi i Iva, která byla tehdy šéfredaktorkou jednoho vydavatelství. Řekla mi: „Pojďme spolu udělat knihu rozhovorů o brněnské klubové scéně. Ty znáš lidi, já umím dělat knihy.“ Myslím, že jsem se rozhodoval maximálně dvě minuty. Měl jsem čerstvě dočtenou knihu rozhovorů Aleše Palána Raději zešílet v divočině a ten formát se mi moc líbil.
Jaké hlavní změny podle tebe brněnská klubová scéna zažila za posledních 10–15 let?
Scéna se tady usadila, každý klub si našel své publikum. Pamatuji si, že když jsem před dvaceti lety přišel studovat do Brna, informace o akcích jsem čerpal hlavně z papírových letáků s měsíčním programem. Sbíral jsem je vytrvale a vytipovával si koncerty, kam půjdu. Byl jsem hodně hladový po hudbě, a nabídka v Brně byla solidní.
Když se ohlédneš zpátky, co považuješ za klíčové momenty historie brněnské klubové scény?
DJ Harosh nám v prvním zahřívacím rozhovoru rozdělil brněnskou klubovou scénu na dobu před Flédou a s Flédou. S Flédou se totiž v Brně objevil velký hudební klub, který si díky své kapacitě a brzy i renomé mohl dovolit zvát velké světové kapely na turné. Odehrálo se tam mnoho zajímavých koncertů.
Kdy ses ty začal zajímat o klubovou scénu a jaký byl tvůj první zážitek z brněnského klubu?
Hned po příjezdu do Brna. Už tehdy jsem spolupořádal hudební festival, takže mě hudba zajímala. A vsadil bych se, že aspoň dvě noci z prvního studentského týdne v Brně jsem strávil v hudebním klubu nebo možná i v divadle.
Který brněnský klub je tvůj osobní favorit? Máš nějaký nezapomenutelný zážitek z tohoto klubu?
Ze začátku jsem nejčastěji chodil na Flédu a do Staré pekárny – tu jsem znal z televize z pořadu Blues ze Staré pekárny. Měl jsem taky rád Alternu, která měla letáky s programem, a hrávaly tam kapely, které jsem měl rád. Zážitků mám stovky, ale teď jsem si vzpomněl na koncert The Frames na Flédě. Bylo to boží – neuvěřitelná atmosféra a zvuk. Mnohokrát jsem tam zůstal stát v sále, vlastně bych řekl, že s otevřenou pusou, jak to doznívalo. Glen Hansard po koncertě přišel dolů, a já jsem se ho svou brutální prvoangličtinou zeptal: „Glen, do you remember me?“ Odpověděl, že ano, a mně to tehdy udělalo dětskou radost.
Kromě spisovatelského koníčku maluješ obrazy a vedeš obchod Love Music v Brně. Jak tě tohle všechno naplňuje a jak se ti daří skloubit všechny tyto různé zájmy a aktivity?
Všechno mě to baví a jsem vděčný, že se můžu věnovat krásným věcem, které navíc dávají smysl. Děkuji za rozhovor.
Pokud vás příběhy brněnské klubové scény zaujaly, knihu A děly se tam věci si můžete zakoupit zde.