Dovolte mi představit vám Tomáše Hrstku, nového Marketing & PR manažera Roxy Prague. S Tomášem jsme si dali sraz v sobotu v experimentálním prostoru NoD, který najdete přímo nad Roxy.
Kouzelná: Vítám tě u rozhovoru s rave.cz a předem ti gratuluji k tvé nové pozici Marketing & PR manažera v Roxy.
Tomáš: Ahoj, děkuji a těším se na náš rozhovor.
Tome, nedá mi to se hned ze startu nezeptat, odkud vlastně pocházíš?
Pocházím ze severu Moravy z Kopřivnice, což je nějakých 20 minut od Ostravy.
Vyrůstal jsem tu do 19 a pak jsem se přestěhoval do Brna, kam jsem šel původně na školu. Poté jsem ale zjistil, že bych chtěl raději pracovat a nějakým kolečkem 10 různých prací jsem se dostal až do Prahy, kde žiju už asi 7 let. V Roxy jsem teď čerstvě, 4 měsíce.
Když jsi se přestěhoval z Brna do Prahy, co byla tvá úplně první práce?
Moje první práce byla v korporátu pro O2, kde jsem si prošel od obchodních, přes trenérské až po managerské pozice.
Jak jsi se k tomuto dostal?
Začal jsem jako obchoďák v Brně a během 5 let jsem se postupně vypracoval. Dostal jsem se až na manažerskou pozici a od té doby se toho nějako držím. Potom jsem ale přestal fungovat v korporátu a odešel jsem do rodinných firem.
Před covidem jsem dělal 3 roky ve Stormu, kde jsem bohužel kvůli pandemii musel skončit. Zhruba rok jsem dělal všechno možné, jenom né kulturu a až teď jsem se k tomu vrátil.
Tvoje nejvíc nejbizarnější zaměstnání, které jsi kdy dělal?
Prodával jsem paušály na ulici lidem. Nejhorší je, že tuhle práci Češi úplně nesnáší. Já ji začal dělat, abych se naučil mluvit s lidmi. Když musíš oslovit 150 lidí, kteří nejenom, že nechtějí nic kupovat, ale mají k tobě úplný odpor, že vůbec existuješ, tak ti to dá dobrou školu, tam jsem se opravdu hodně naučil. Bylo tam spoustu podvodníků, což je pro tento druh businessu špatný, ale asi díky mému silnému morálnímu kodexu jsem to já dělal fakt poctivě. Dařilo se mi a dodneška na to nedám dopustit. 3 roky od mých 19 jsem stál každý den na ulici. Nejlepší škola života, kterou jsem kdy zažil.
Pak mě povýšili na manažerskou pozici a nabídli mi práci v Praze.
Teď jsi 4. měsíc v Roxy, jak si to užíváš?
Super, no super. Na jednu stranu je to strašně smutný, protože momentální situace není příznivá pro mejdany. Chodí daleko méně lidí na akce kvůli restrikcím, které stále do dneška platí. Jsou docela dost nesmyslné. V důsledku, ten kolektiv a zázemí a celkově to, že můžu dělat v Roxy, je skvělá věc.
Když by jsi porovnal klubovou scénu před covidem a po covidu?
Pragmatický rozdíl je ten, že chodí daleko míň lidí, což není jen tady, ale je to úplně všude. Pozitivní ale zase je, že lidi si toho víc váží, když už do klubu jdou. Lidi si více vybírají. Bohužel je to teď tak, že člověk se rozhodne jít jednou za měsíc na mejdan, ikdyž předtím chodil třikrát měsíčně. Myslím, že to potrvá tak 2 roky, než se to dostane zpátky do normálu.
Co covidové opatření v klubech? Jaký ty na to máš názor?
Nesmyslné. Před chvílí jsme si dali oslavného panáka na to, že konečně tam nebude ta vláda, která tam byla, a že konečně se tady něco změní, protože ty opatření za poslední rok a půl byly tak nesmyslné a chaotické, že to kultuře tak strašně uškodilo. Neříkám, že ostatním oborům ne, ale kultura byla první na ráně a bude jako poslední co rozvolní. Bojujeme s tím. Jako nevadí nám opatření kvůli zdravotním důvodům, což člověk prostě chápe, ale kdyby aspoň dávaly smysl. No po dnešku doufám, že se to změní.
Letos bude Roxy slavit 29. narozeniny. Jak se cítíš, že budeš této oslavy součástí?
No budou to moje první narozeniny v Roxy. Jsem docela rád, že to nejsou ještě 30., aspoň mi to dá čas se na ně pořádně připravit. Tohle bude taková zkouška. Těším se na to hodně ze dvou důvodů. Jednak ten line up na oba dva dny je naprosto skvělý. V pátek tady bude dnb, britský projekt DC Breaks spolu s Crissy Criss. My tam budeme hrát se Sheriffem (kolega Tomáše z dvojice Mustaffa & Sheriff – pozn. red.) taky. No a v sobotu tu budou Adriatique. To je prostě velké jméno, které táhne. Oba ty mejdany budou skvělé. No a ve středu pořádáme warm-up s rezidentníma DJs z Roxy, všichni na jednom mejdanu. Věřím, že 29. narozky bude pekelná oslava.
Tento víkend Roxy hostí 2 velká jména. KiNK to byl v pátek, dneska to bude Joris Voorn.
No já se musím přiznat, že Voorna jsem vlastně vůbec neznal. Nejsem původem z rovných beatů, ale dnb. Velmi příjemně mě ale jeho hudba překvapila a pracuje si mi u jeho setů skvěle. Těším se na to dneska, to bude dobrý mejdan.
Jak jsi zmiňoval, že jsi spíše do dnb, koho by jsi chtěl do Roxy dovést?
Tohle bohudík není na mě, já nedělám booking. Ty obrovský jména co se tady dělají pravidelně, ať je to už Andy C, High Contrast a podobně, tak to jsou jména, která tady mají svojí tradici a vždy je v programu najdete.
Příští víkend k vám dojede další pecka Fjaak.
Ano, borci z Berlína, kteří dělají naprosté šílenosti. Na ně se také těším. Jejich hudba je hodně živá, energická. Určitě se na ně chystám.
Jaké jsou tvoje nejoblíbenější kluby v Praze?
Samozřejmě Roxy. Je to legenda mezi všemi undergroundovými žánry a Storm! Další ale skvělé kluby jsou Storm, Cross, které mají také dlouhou tradici. Jsou to kluby, které tady jsou roky a dělají tady kulturu. Když člověk někde pracuje, tak musí respektovat ty ostatní kluby, že něco dokázali.
Praha má také spoustu EDM a diskotékových klub, které mě ale vůbec nezajímají.
Pamatuješ si na svůj úplně první navštívený klub v Praze?
Byl to Cross, myslím 7 let zpátky, na Smackovi jsem byl. V té době ještě docela neznámý. Bylo tam jen pár lidí a bylo to naprosto skvělý.
Na začátku jsi zmínil, že jsi žil v Brně. Co brněnská scéna?
Když jsem bydlel v Brně, v té době jsem ještě neposlouchal undergroundovou muziku. Tu jsem začal poslouchat až v Praze, když jsem začal bydlet se Sheriffem. Když jsem procházel kolem jeho pokoje, on tam poslouchal dnb, tak jsem mu říkal, kámo, co to posloucháš co za *píp* 🙂 Po nějaké době mě vzal na mejdan, já zjistil, že je to vlastně v pohodě hudba a začali jsme spolu hrát. Tehdy jsem zjistil, že ten undroš mám fakt rád. Do té doby jsem v Brně fungoval jen na diskotékách, třeba takový Caribic jsem navštívil nespočetněkrát.
Co hudební festivaly, které máš rád, kam se většinou přes léto chystáš?
Festivaly miluju, obrážím je 6-7 let v kuse. Jsem součástí bookingu na Let it roll a jelikož miluju dnb, tak tohle je pro mě festival číslo jedna. Je to takový svátek, pro nás dnb lidi. Ale co ještě mám rád, tak třeba takovou Pohodu na Slovensku. Výborně zorganizovaný. Hudebně atraktivní. Ale je tu i spoustu menších fesťáků s menší kapacitou, třeba jen do tisíc lidí. Moji kamarádi z Boskovic udělal letos první ročník Raveyard. Taky nádhernej fesťák. Líbí se mi, že je tady spoustu těch malých a pak ty velký, to si člověk vždy na ně někam zajede. Festivaly jsou pro mě taková dovolená.
Když jsi původem z Kopřivnice, co třeba takový festival Coal? Navštívil si ho někdy?
Coal znám, ale ještě jsem na něho nezavítal. Říkal mi o něm už např. Zigi SC, který je původem z Havířova. Bavili jsme se spolu o něm a určitě ho jednou rádi navštívíme.
Jaký nejkurióznější požadavek jste museli ze strany DJ řešit?
Jednou jsme dostali nabídku na Desiigner, který má takový ten slavný track, Panda. No a napsali nám, že dělají tour po Evropě. Chtěli strašnou raketu, což by nešlo zaplatit. Taky vím, že jeden z požadavků měli, že do backstage chce vířivku a na hotelu musí být nekuřácký pokoj, ve kterém ale oni můžou kouřit. A na hotel musí přijet dvě černé SUV, také nekuřácké, ve kterých ale oni můžou kouřit. V tu chvíli mi to přišlo, jako by měla přijela Madonna.
Ale občas se stane, že DJs dojedou a ani neví co mají v rideru napsáno. Česká jména si naštěstí tak nevyskakují.
A za dobu co jsi v Roxy?
No já se nestarám o artist. Naštěstí. Moc zahraničních hostů jsme tady od mého nástupu ještě neměli, ale to určitě přijde.
Co plánujete s Roxy do budoucna?
Program je docela nabitý. Není to teda jako před covidem, kdy jsme tu měli 25 akcí do měsíce, teď tu máme tak 13. Ale za to ty jména, které tady jsou, ať už třeba Mark Knight, Denis Sulta, Adriatique, jsou velice kvalitní. Doporučuji pravidelně sledovat program na našich stránkách.
Je něco co by jsi chtěl našim čtenářům sdělit?
Choďte do Roxy, hlavně se nebojte nějakých přehnaných restrikcích. Je jasné, že tu ještě nějaké jsou, ale jsou minimální. A já věřím, že časem nebudou vůbec žádný. Takže přiďte. Kultura to potřebuje. Snažíme se to tady dělat hezčí a lepší pro vás všechny, těšíme se na vás!