Paul Mulligan: BOAT PARTY PRAGUE

Paul Mulligan je ten typ člověka, kterého vždycky rádi vidíte a vždycky si s ním máte co říct. Patří mezi hudební znalce s vytříbeným vkusem a když vám něco či někoho doporučí, můžete si být jisti, že to bude trefa do černého. Pod značkou PGM Events pořádá v pátek, 23. srpna akci na legendárním parníku Tyrš s názvem BOAT PARTY PRAGUE, kde vystoupí producenti světové deep & progressive scény: Ezequiel Arias z Argentiny, Dowden z Kanady a Martin Roth z Berlína, které doplní jako support domácí DJ ProggyBoy. A jelikož je kapacita lodi omezená na pouhých 300 míst, není radno s nákupem vstupenek na tuto progressive plavbu otálet.
A při této příležitosti Paula vyzpovíali nadšenci tohoto soundu Therry a Vyrys.


Vyrys: Ahoj Paule, jak se máš a kde jsme Tě teď, uprostřed léta zastihli?
Paul: Ahoj! Mám se dobře. Momentálně jsem tady v Tróji v Praze, kde také bydlím.

V: My Tě s Terkou známe mimo jiné jako moc fajn borce z Irska s velice podobným hudebním vkusem. Díky tomu se už nějaký ten rok potkáváme na různých akcích s našimi oblíbenci. Můžeš nám ale o sobě povědět víc?
P: Ano, opravdu rád se s vámi všemi na akcích potkávám. Pocházím z malého města na západě Irska jménem Sligo. Živím se jako softwarový inženýr a konzultant, v současnosti se zaměřuji na vestavěné systémy a audio. Pokud jde o hudbu a akce, řekl bych, že jsem od konce 90. let nadšeným fanouškem elektronické taneční hudby.

V: Jak jsi se z Irska ocitl zrovna v České republice a jak dlouho už zde žiješ?
P: Prahu jsem poprvé navštívil v roce 2006 a okamžitě jsem si ji zamiloval. Od té doby jsem se sem rád vracel a navštěvoval i další města. V roce 2014 se mi naskytla zajímavá pracovní příležitost v Praze a já se rozhodl ji využít. V té době jsem žil a pracoval ve Velké Británii a neplánoval jsem v Česku zůstat tak dlouho. No, a nakonec jsem tu už 10 let 🙂 Miluju to tady. Je to skvělé místo pro život 🙂

V: Jak je to s Tvým hudebním vkusem? Asi by se dalo říct, že vše kolem Anjunadeep a Anjunabeats, ale kdybys měl vyjmenovat, jaké styly jsou Tvému srdci nejbližší, které by to byly? A kdo jsou Tví nejoblíbenější umělci?
P: Co se týče hudebních stylů, začínal jsem na trancu, zejména na počátku 21. století. Byl jsem velkým fanouškem Anjunabeats a Armady. Líbily se mi také undergroundovější zvuky progressive housu, mimo jiné jsem nadšeným fandou labelu Global Underground. Techno jsem samozřejmě poslouchal také. Dnes mezi mé oblíbené styly patří hlavně deep/progressive a organic house. Mám rád hudbu spousty hudebních producentů, ale mezi moje nejoblíbenější patří např. Guy J, Alex O’Rion, GMJ, Ezequiel Arias, Volen Sentir, PROFF, Subandrio, Dowden…

V: Za touto hudbou a těmito jmény dost cestuješ po světě. Odkud máš největší zážitek?
P: Kdysi, ještě na vysoké škole, jsem v létě pracoval na Ibize pro kluby a propagoval jejich akce. Ibiza byla v té době speciálním místem, což ještě více umocnilo mou lásku k hudbě. Od té doby jsem cestoval po zemích Evropy, Asie a Ameriky a navštěvoval různé hudební festivaly a kluby. Celkově je podle mě hudební scéna nejlepší v Evropě. Města jako Berlín, Amsterdam, Budapešť a samozřejmě Praha pořádají úžasné akce s tou nejlepší atmosférou a přitahují velké davy lidí.

V: Vraťme se tedy zpátky do Čech. Tuzemskou taneční scénu se snažíš pod hlavičkou PGM Events podpořit i jako pořadatel akcí. Jak tento nápad vznikl, co bylo záměrem a jaké máš s PGM Events další plány?
P: V minulosti jsem v České republice organizoval akce pod různými názvy jako např. „Paul Mulligan Events“ a na některých akcích jsem spolupracoval i s kamarádem pod jménem „KBGT“. Pandemie covidu ale výrazně hudební scénu narušila. Loni, když už vše zase jelo ve starých kolejích, jsem se rozhodl založit PGM Events se zaměřením spíše na underground a pořádání akcí s umělci zejména v žánrech deep, progressive & organic house a melodic techno. Cítím, že scéna v Praze je skvělá na techno a trance, ale chybí tady akce s undergroundovější deep & progressive hudbou. Věřím, že je zde nespočet producentů s úžasnou hudbou, které tak lidé mohou objevit.

V: Do Prahy jsi před třemi lety dovezl skvělého Marshe a Martina Rotha z Anjunadeep, nedávno proběhla trancovější edice s legendárními Kyau & Albert a Arctic Moon. Teď je naopak na řadě undergroundovější progressive akce se jmény jako Ezequiel Arias z Argentiny nebo Dowden z Kanady, pro které to bude česká premiéra, zatímco Martin Roth k nám z Německa zavítá už poněkolikáté. Chceš tedy dělat akce různorodé a nesoustředit se jen na jeden žánr?
P: Moje vize je soustředit se hlavně na undergroundové progresivní akce, zvát sem umělce, které běžně nemáme šanci vidět. Pokud se však naskytne zajímavá příležitost pro trance akci, zvážil bych to. V Praze už ale promotéři skvělých trance a techno akcí jsou, takže se do toho raději moc nepouštím a místo toho se snažím nabídnout lidem zase něco jiného, ​​co zdejší noční život ještě více zpestří.

Foto : Na „betelném škopku“ aneb Marsh v Brně

Therry: Pár celosvětově nejúspěšnějších producentů patří také hlavně mezi Tvé přátele. Jmenovat můžu např. Noxe Vahna, Marshe, Paula Twinse, Spadu, Jodiho Wisternoffa, Brendena Dowdena… Zrovna tihle všichni by si vzhledem k tomu, co dokázali a čeho dosáhli, mohli oproti jiným dovolit mít sebevědomí jak se říká “až na půdu”. V jejich případě je tomu ale právě naopak, jsou to srdeční, skromní a pokorní “kluci”, kteří si váží každého fanouška a každé zpětné vazby. Proč myslíš, že někomu může sláva stoupnout do hlavy natolik, že ho to jako člověka úplně změní a někdo se tím i přes svůj monstrózní úspěch nenechá ovlivnit?
P: To je dobrý podnět. Dnes a denně vidíme, jak sláva stoupá do hlav mnoha celebrit a komerčních DJů. Naštěstí většina hudebních umělců, které znám, jako ti, které jsi zmínila, jsou pokorní a skromní jedinci. Osobně se domnívám, že v tom hraje velkou roli hudební žánr. Tito umělci dělají to, co dělají spíše z lásky k hudbě samotné než z touhy po slávě. Uvědomují si a oceňují, když sdílíme hlubokou lásku k hudbě. Váží si své fanouškovské základny, protože to je to, co je žene kupředu. Například na mnoha akcích Anjunadeep je zcela běžné, že se umělci před a po svých vystoupeních vmísí do davu a užívají si hudbu spolu s ním.

V+T: Pro většinu promotérů by jména jako Ezequiel Arias a Dowden nejspíš znamenala velký risk, jelikož jsou to zástupci poněkud undergoundovější podoby progressivu, i když třeba Ezequiel poslední dobou vydává i na Anjunadeep a je hostem i většiny jejich akcí. Ale i přesto, že je v Argentině miláčkem publika a chodí na něj desítky tisíc lidí, u nás takové jméno nemá. Vnímáš to také jako risk? Každopádně za nás oba Ti moc děkujeme za Tvou odvahu, že k nám konečně dorazí ta pravá Argentina!
P: Ano, je to riskantní. Ale moje chuť a odhodlání lidem ukázat, co tato jména umí, je silnější. Co se týče akce v pátek 23. srpna, propagace opravdu vyžadovala mnohem více úsilí než jiné akce, které jsem dosud pořádal. Nicméně to jde dobře. Už teď mám nápady na další akce s umělci podobných hudebních stylů. Děkuji za podporu!

Foto: Anjunadeep Open Air London s Ezequiel Arias (uprostřed – jeden z vystupujících na parníku)

T: Podle čeho na své akce vybíráš support z řad českých DJs? Jaká musí splňovat kritéria a požadavky?
P: Jelikož organizuji hlavně akce deep a progressive, hledám support DJs, kteří tomuto stylu hudby velmi dobře rozumí a umí ocenit ostatní umělce stejného žánru. Zatímco popularita je určitě důležitá pro přilákání davu, já chci dát příležitost představit se u nás i těm, kteří ji dosud neměli.

T: Vzhledem k tomu, jakých světových akcí ses již účastnil, si troufám říct, že jsi jeden z nemnoha, kdo si mohou dovolit srovnávat. Když z pohledu promotéra a organizátora eventů srovnáš českou scénu s tou zahraniční, v čem je podle Tebe největší rozdíl – ať už po stránce organizace, služeb, hudby či prostředí…?
P: Podle mě scéna v Česku patří k těm nejlepším, ale ve srovnání s jinými zároveň k velmi podceňovaným. V létě se zde koná spousta venkovních, dobře organizovaných festivalů se skvělými stagemi a ozvučením. Navíc jsou mnohem dostupnější než akce například v Nizozemsku nebo Německu. I tady v Praze je dnes mnoho skvělých klubů, které nabízejí pro každého něco. Myslím, že si spousta lidí neuvědomuje, kolik možností tu vlastně je.

T: Spousta promotérů je zároveň také DJi. Vím, že i Ty jsi kdysi dávno hrával, ale že Tě mnohem víc láká (a baví) skládání hudby a produkce. Myslíš, že pokud člověk ovládá techniku DJingu a hraní, má pak o to větší šanci stát se úspěšným producentem (ve smyslu toho, že by mohl umět lépe kombinovat zvuky či vymyslet samotnou skladbu tracku), aniž by musel být vystudovaný hudební inženýr?
P: Velmi dobrá otázka! Já si myslím, že k DJingu a k produkci je zapotřebí zcela odlišných dovedností a znalostí. S produkcí jsem začal teprve nedávno, ale zjišťuji, že nyní poslouchám skladby jinak, aktivně místo pasivně, snažím se porozumět různým vrstvám tracku a v hlavě se mi rodí nápady, i když jsem právě na akci. Dříve se mi to nestávalo. Nemohu mluvit z vlastní zkušenosti jako ostřílený DJ, ale není pochyb o tom, že pokud někdo dělá DJing už nějakou dobu, při skládání pak lépe vycítí, co se lidem líbí, pokud jde o skladbu tracku, vokály atd. Cítím však, že umění zvukového designu, mixování a masteringu je něco, co se bez ohledu na to všechno člověk musí dlouhá léta učit a produkovat dobrou a kvalitní hudbu vyžaduje spoustu úsilí a času.

T: Co je podle Tebe důvodem, proč akce v České republice navštěvuje stále méně a méně lidí? Ani sebelepší jméno často není zárukou toho, že se akce vyprodá, v podstatě pořádat zde dnes cokoli je riskantní a nic není sázka na jistotu. Proč tomu tak podle Tebe je? Jsou lidé tak vybíraví? Nebo naopak nedokáží rozpoznat kvalitu? Nebo jsou snad důvodem peníze?
P: Záleží na hudebním žánru a taky na tom, kdo hraje. Pokud se oznámí velká jména jako např. Solomun, Charlotte De Witte, Carl Cox, Eric Prydz, Fatboy Slim atd., akce se téměř zaručeně vydaří a s největší pravděpodobností i vyprodá. Takoví umělci přitahují lidi, kteří hudební scéně tak dobře nerozumí, ale zase ne tak málo, aby neznali jejich jména a nepřišli. Progresivní undergroundová scéna tu zatím není tak populární jako třeba v Berlíně, Amsterdamu nebo Londýně. A podle mě ano, je to tím, že lidé tady zatím neměli tu možnost poznat tu pravou kvalitu, protože moc promotérů sem takové umělce pravidelně nevozí. Já ale doufám, že tím, co dělám, alespoň trochu přispěji ke změně. Co se týče peněz, myslím si, že akce zde jsou obecně mnohem dostupnější ve srovnání s mnoha jinými zeměmi v Evropě.

Přijďte a podpořte tuto akci i vy! Vstupenky zde

Událost na facebooku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *