Jakub Havlák alias Fantek mě oslovil prostřednictvím e-mailu s nabídkou pozvat naši rave crew na akci Circadian, která se koná tento víkend. Bohužel moje rave crew mě nechala ve štychu a já to mám zrovna z Austrálie trochu z ruky. I tak jsme ale souhlasili s rozhovorem, protože je o čem povídat. Klub Stoun tu funguje už více než 30 let a během své existence hostil nespočet českých i zahraničních umělců. Prošel mnoha změnami, přežil covidové období a loni i těžké záplavy. Jak sám Fantek napsal, mnoho lidí o Stounu neví, takže tady máte pár informací, které vás snad nalákají, abyste klub navštívili.
Kouzelná: Pojďme to vzít pěkně od začátku. V e-mailu, který jsi mi poslal, jsi zmínil, že letos klub Stoun slaví krásných 30 let. Jak bys popsal jeho historii? Jaké důležité momenty a milníky se za tu dobu udály?
Fantek: Klub Stoun funguje od roku 1995 v prostorách podzemního krytu (bunkru) civilní obrany ve Frýdku-Místku. Jak se zpívá ve znělce seriálu Hospoda, tak na úvod zklamu, ale nevedou k nám 3 schůdky, ale rovnou 30 schodů hezky pěkně pod zem. A když skončí mejdan, tak se jde zpět nahoru opravdu těžko ven, to mi určitě potvrdí velká většina návštěvníků 😀
Za dobu existence si klub prošel mnoha změnami. Těmi největšími od roku 2003, kdy klub převzal náš ředitel Kamil Rudolf (mimo jiné i zakladatel a ředitel festivalu Beats For Love). V podstatě se z prostoru, kde byly po stěnách tenkrát jen černé koberce, na stropě vojenská síť a sedělo se na zemi, stal plnohodnotný multižánrový klub a to je vlastně i ten největší milník. Že se podařilo klub vlastně vůbec zprovoznit, otevřít a těchto 30 dlouhých let udržet. Omezení třeba za socialistických časů byla velká. Například otevíraci doba byla několik let striktně do 22:00. Dnes si to ani nedokážu představit 🙂
Za celou historii v klubu proběhly stovky koncertů, uměleckých vystoupení, výstav, stand-upů, školních akcí nebo třeba besed, talentovek, akcí zaměřených na drum & bass, techno, tekno, hip-hop či plesů. Objevila se tu spousta velkých tuzemských i zahraničních hostů a projektů, ale i mladých a nadějných talentů, protože rádi dáváme prostor novým. Některé z nich nyní můžeme zařadit mezi aktuální hudební špičku a my jsme rádi, že jsme tomu mohli přispět.
Skvěle nám dlouhé roky fungovaly i akce v týdnu jako například legendární Stoundrum, kde jsme se každou středu scházeli na poslechovku místních Djs. Vlastně díky těmto poslechovkám jsem se začal věnovat Djingu a odehrál tak svou první párty za mixem, tušim v roce 2010. Stával jsem se větší součástí klubu, od brigádníka přes bedňáka až k promotérovi. Stoundrum jsme se snažili obnovit během sezóny 2019, okořenili jsme to o moderovaný kvíz a chodilo třeba i 150 lidí. Ano 150 lidí v týdnu ve Frýdku-Místku – nechápali jsme. Někde mám i záznam když jsme hráli a skandoval celý klub. Bohužel, tenkrát nám to ztroskotalo na tom, že se lidi neuměli chovat. Vandalství, zbytečné rvačky. Tím, že je klub přímo na sídlišti to byl velký problém a tak jsme se rozhodli, že poslechovky zase ukončíme. Ale přiznávám, že mi Stoundrumy chybí – pivko za 20 Kč se vstupem zdarma, to už nikdy nezažijeme 🙂
Obecně se nám dle mého názoru opravdu podařilo podchytit si ten multižánrový styl klubu, každý si u nás za ty roky přijde na své a najde si svůj oblíbený mejdan, který pak i pravidelně navštěvuje. Kdo bude chtít vědět víc, tak si může zbytek historie najít i na stránkách klubu www.stoun.cz 😎
Klub si, jak sám zmiňuješ, za ty roky prošel spoustou změn. Jaké podle tebe byly ty největší a jak se podepsaly na atmosféře nebo fungování klubu?
Já sám znám některé z těch mnoha změn jen z vyprávění nebo fotek. Samozřejmě jsme kryt civilní obrany pod zemí a nemůžeme dělat velké bourací práce, takže u nás se změny vždy týkaly hlavně rozložení posezení, designu a hlavně zvukového vybavení klubu včetně světel (to poslední i za podpory našeho města). To určitě výrazně pomohlo k celkově lepší atmosféře. Rok a půl zpátky prošel rekonstrukcí i celý bar, zlepšil se tak přístup k návštěvníkům a jejich obsloužení.
Za mě nejpřínosnější změnou bylo, když se v klubu přestalo kouřit. Vlastně nekuřáckým klubem jsme se tenkrát stali ještě rok před oficiálním nařízením (věděli jsme, že změna bude stejně permanentní, tak na co čekat, že) a já osobně jsem tuto změnu velmi uvítal. Rád sice vzpomínám na to, jak jsem se vracel ze Stounu domů a ještě týden smrděl jak popelník, ale změna je život a tady to byl za mě správný krok.
Ze zakouřeného undergroundového klubu, kde se sedělo i v boxech a člověk procházel uličkami (v kombinaci s mlhou pomalu nešlo vidět na krok) se tak postupem let stal nekuřácky a řekl bych i lidem více otevřenější klub. I tak si zachoval svou atmosféru a ten underground tam pořád je. Ať už na koncertě nebo třeba drum & bassovém mejdanu, stačí se stavit a zažít to s námi.
Jedním z nejtěžších období byla (asi jako pro všechny ostatní kluby) doba covidová. Jak jste ji zvládli? Co jste museli během pandemie změnit nebo přizpůsobit, abyste klub udrželi v chodu?
Ano. Covid bylo pro nás, stejně jako pro všechny ostatní opravdu hrozné období a nikdo nepočítal, že to bude trvat tak dlouho. Ze začátku jsme se snažili pečlivě dodržovat omezení a s rouškami se ještě dalo nějak fungovat. Pak ovšem přišla omezení typu rozestupy a počet míst na sezení v klubu a tak jsme se rozhodli na celé období zavřít.
Tohle období jsme přežili hlavně díky tomu, že klub patří pod Love Production, což je produkce festivalu Beats For Love. Ta se naštěstí nevěnuje jen tomu a tak se pracovalo na ostatních projektech a menších eventech, které byly v té době i v době rozvolňování možné.
Ale takovým způsobem přes rok a půl živit zavřený klub… no co si budem, bylo to opravdu nejnáročnější období pro klub i celý tým.
V loňském roce si klubem prošla povodeň. To určitě musela být další pořádná výzva. Jak jste se s ní poprali a jak ovlivnila klub?
Byla to opravdu velká výzva pro celý tým. Já jsem se zrovna v září vracel ze Sun and Bass festivalu ze Sardinie a když u nás začal ten deštivý mordor, tak jsem byl na příjmu jen online. Pak mi přišla první fotka a byl jsem naprosto v šoku. Před vstupem do klubu bylo přes 2 metry vody. Samozřejmě se všem maloval ten nejhorší scénář, jak to sakra vypadá za nimi? Vydrží to ty tlakové dveře?
Odčerpávali jsme vodu nonstop cca týden a kluci z týmu se tam střídali na denní/noční jak jen to šlo. Jakmile se podařilo odčerpat dostatek vody, zjistili jsme, že v prostorách samotného klubu bylo naštěstí “jen” 40-50 cm vody. Náš bunkr svou misi splnil na jedničku a velké tlakové dveře, co jsou hned z několika stran i únikových vchodů nás zachránily před zkázou. I tak ale škody byly velké, přišli jsme o část vybavení, komplet vytopené kanceláře, backstage, sklad a hlavně naše vojenská vzduchotechnika, kterou pohánělo několik motorů. Do prostoru vzduchotechniky se navíc jde ještě po pár schodech dolů a tam bylo rozhodně více než 2 metry vody. Čekalo nás kompletní vyklízení, třídění, sušení a vývoz zničených věcí. A třeba ze startu bylo nejhorší to vysoušení, to trvalo měsíc a za den se odsálo 80-100 litrů vody. Šílené.
Nakonec jsme s pomocí šikovných lidí z týmu a lidí, co se nám přihlásili, že pomůžou jen tak, za celkem 2 měsíce stihli obnovit a opravit to nejnutnější a v listopadu otevřeli. Bez porodních bolestí se to samozřejmě neobešlo, ale i tak si u nás lidé mohli užít skvělou opening párty, koncerty Wohnout a Letní kapely, vystoupení MCho Geye nebo třeba úplně první 360kový drum & bassový mejdan.
Rád bych ještě i touto formou poděkoval všem, co přiložili ruku k dílu a pomohli tak k rychlému znovuotevření. Ulevilo se všem a myslím si, že můžu mluvit za všechny, když řeknu, že tohle už znovu absolvovat nechceme.
Už za pár dní proběhne No!se drum & bass night, kde vystoupí Circadian. Co mohou návštěvníci od téhle noci čekat? A čím je podle tebe tahle akce výjimečná?
Je to v podstatě rok, co jsme měli poslední zahraniční jméno na drum & bassové akci. I ten covid zanechal šrámy, takže jsme po posledním mejdanu s Mefjusem museli utáhnout opasky a nějakou dobu se spolehnout na domácí support DJs a větší tuzemská jména nebo jména z polského či slovenského okolí. Což naopak vůbec nebylo na škodu, protože tady máme opravdu kvalitní i neoposlouchaná jména.
A co můžou návštěvníci čekat na naší narozeninové No!se drum & bass night? Nezapomenutelnou show, rozhodně! To, co Circadian od svého sólo startu a odpojení se od The Prototypes předvádí je neskutečná paráda, jak vydanými singly tak mixy. A kdo ho třeba nezastihl na Beats For Love, tak má opět možnost u nás, jak já mám ve zvyku říkat, “doma”.
30 let klubu se musí oslavit pořádně a ve velkém stylu, Circadiana už tento pátek 17.ledna totiž doplní i kvalitní support z Mindicted crew, Nuclear factory crew a od nás, ze stouňáckého chovu 😀 Navíc jsme si ve spolupráci se značkou rumu Dictador “Game Changer” a jejich českým ambasadorem připravili pro návštěvníky opravdu exkluzivní welcome drink. Všichni jste zváni! 🙂
Jsme na začátku roku 2025. Máte s klubem nějaká předsevzetí? Chystáte novinky, speciální akce nebo třeba spolupráce, které by mohly přitáhnout nové lidi?
Konkrétní předsevzetí si myslím nemáme, ale v nové sestavě našeho marketingového týmu se budeme snažit zapracovat na vizuální identitě klubu napříč sociálními sítěmi. Je tady určitě ještě spousta lidí, kteří u nás vůbec nebyli, takže chceme být více vidět a slyšet.
Program už je teď pestrý. Vyprodali jsme únorový koncert Kateřiny Marie Tiché & Bandjeezu. Připravili jsme si koncerty Monkey Business, Tata Bojs, Mňága a Žďorp nebo třeba Prago Union a Marpo. Je libo ABBU, Zagorku nebo Queeny? Tak to se můžete těšit na naše Hity Ze záhrobí, které jsou velmi oblíbené. Chystáme také studentské párty, párty zaměřené na techno žánr a náš oblíbený “dramíček” – dorazí k nám hosté jako Pixie, Bifidus Aktif nebo Thiew. Uspořádáme další 360kové mejdany, například naši novou Fatal Terror Live Show, které jsem od loňského roku součástí i jako moderátor. A taky warm-up párty pro letošní ročník Beats For Love. Budeme rádi, když k nám zavítáte. Kompletní přehled událostí najdete jak na stránkách klubu, tak na našem Facebooku nebo Instagramu 🙂
A teď pár otázek přímo na tebe:
Jako stage manager Drum & Bass stage na Beats for Love máš určitě spoustu zajímavých zkušeností. Co tě na téhle roli nejvíc baví a co je naopak největší výzva při organizaci tak velké stage?
Baví mě pestrost této pozice. Člověk pozná spoustu nových lidí, umělců i přátel. Hodně mě to posunulo i jako člověka, jsem totiž hrozný flegmatik, zapomínám a mám problém i s time managementem 😀 Nicméně přiznám se, že těchto špatných stránek se 100% zbavím jen v období festivalu. Tato role mě hodně naučila a pořád učí.
Radost mi vždy udělá, když vidím, že je umělec, který k nám zavítá, spokojený. Beats For Love si zakládá na perfektní artist care a zázemí a moje stage rozhodně není výjimkou. Jako na druhou stage jsou na nás kladeny vysoké nároky a my je dokážeme splnit. V loňském jubilejním 10. ročníku jsem si ve spolupráci s mým skvělým kamarádem Kubou Mrózem z Wildsoul.cz připravil jako dárek Ginger Beer pro každého zahraničního umělce – speciální edici s věnováním a fotkou. To si odneslo tak pozitivní feedback, že se pak stejnou spoluprací inspirovali i na Let It Rollu. Měl jsem z toho opravdu velkou radost a nadšení umělců, kteří si to sdíleli na své sociální sítě jako třeba Friction – to už byla jen třešnička na dortu 😎
Výzvou je pro mě každý pracovní den v průběhu samotného festivalu. Člověk nikdy neví, co ho čeká a co se stane. Bude hladký průběh dne nebo ne? Bude zase první den pršet nebo ne? Nachystali jsme si na stage vše potřebné? Za těch 6-7 let, co jsem součástí festivalu jako stage manager jsem se setkal s mnoha různými výzvami. Mohu vyzdvihnout třeba pomoc a tvoření uličky davem pro lékaře, aby pomohli slečně, která to přehnala s alkoholem první den. Když byli naši runneři tak vytížení, že jsme si umělce před jeho vystoupením museli jet vyzvednout na hotel sami. Nebo nečekaný výpadek elektřiny během Frictionova setu několikrát po sobě. Jsou to opravdu někdy nepříjemné situace, ale i s pomocí mého asistenta na stage Kryštofa Linharta (nebo ve starších ročnících Petra Pospěcha) jsme si vždycky dokázali poradit.
Nicméně největší výzvou pro mě byl ročník 2022. To nám hned první den silná bouře v kombinaci s nepříjemným větrem a deštěm kompletně vytopila stage. Nemohli jsme pokračovat a byli jsme nuceni oznámit všem lidem pod stagí, že bude pro zbytek dne produkce stage ukončena. Jooo, byl to takový zvláštní pocit jak jsem stál sám na té stagi s mikrofonem a během ohlašování jsem odcházel doslova vybučen a vypískán. A samozřejmě následovalo epické finále toho osudného dne chvíli potom, co ustoupila bouře. V tom shonu jsme bohužel nestihli informovat umělce (konkrétně The Prototypes a Killer Hertz), takže se to dozvěděli až ode mne hned poté, co je vysadil runner. Sice naštvaní, ale s pochopením nasedli zpět do auta a jeli zase na hotel. Ale to k tomu prostě patří. Pozitivní na tom bylo to, že jsme si celofestivalově vyzkoušeli stav nouze a evakuaci, kterou jsme zvládli na jedničku s hvězdičkou – nikomu se nic nestalo a produkce na mé stagi, kterou šikovní technici přes noc vysušili, naštěstí další dny pokračovala normálně až do konce festivalu. Umělcům jsme pak dali náhradní termíny, takže konec dobrý, všechno dobré 🙂
Vidíš nějaké spojení nebo podobnosti mezi svou prací v klubu Stoun a na Beats for Love? Ovlivňuje jedno druhé třeba ve výběru umělců nebo v přístupu k organizaci akcí?
Určitě. Promotérství je vcelku dobrá příprava na pozici stage managera a já jsem moc rád, že toho mohu být součástí jak ve Stounu, tak na Beats For Love. Ovšem na festivalu je to vše v mnohem větším měřítku. Není to tak, že se postarám o jeden koncert či mejdan o víkendu a jdu domů. Za celý den toho musí člověk stihnout a postarat se o hodně věcí. Povinnosti jako artist care, technická část, bezpečnost na stagi, práce se security a tak dále.
V rámci výběru umělců tam podobnost je určitě taky. Úzce spolupracuji s naším programovým ředitelem a hlavním bookingovým manažerem Jirkou Ramíkem (No Money) a na festival vybíráme jména opravdu pečlivě. Nároky jsou ale každým rokem větší a větší a, upřímně, bohužel, ač bych rád, někteří už takovou šanci si zahrát mít nebudou. Do Stounu je ale vždy moc rád pozvu 🙂
….
Moc děkuji za rozhovor. Snad to nebylo vyčerpávající čtení 😀 Sledujte sociální sítě našeho klubu Stoun, ať vám neunikne nic z programu. A pokud vás zajímá, na čem kromě Beats For Love pracuji nebo kde hraji já, budu moc rád za váš follow na Instagramu nebo Facebooku. Mějte se fajn a doufám, že se potkáme u nás ve Frýdku-Místku nebo na festivalu. Ahoj!