Dovolte mi představit vám Martina alias Tectora, se kterým jsem se krátce potkala v Brně v klubu ENTER, kam jsme si oba přišli poslechnout Olivera Huntemanna. Martin začal tvořit hudbu již na střední škole, kdy poprvé začal experimentovat s programem Reason. V roce 2011 pak emigroval do Velké Británie, kde ho naprosto pohltila rave kultura. V UK se začal soustředit na hardtechno, pravidelně piloval svůj styl na soukromých večírcích skupiny BaconGang. Z UK to pak vzal domů přes Amsterdam, kde ho melancholie konečně kopla do zadku a vrátil se tak ke své práci, což vyústilo v debutové EP Tector – Binary [FreeDL].
V současné době žije ve Valencii, kde kromě farmaření usilovně pracuje na své produkci a rozjíždí menší rave projekt v džungli. Hrál na pár večírcích u nás v České republice a na Slovensku, ale jak sám říká, stále čeká na svůj čas.
Kouzelná: Ahoj Martine, tak jdeme na to! Před nějakou dobou (a ano, omlouvám se, že jsem se Ti neozvala dřív) se k mým uším dostal Tvůj soutěžní set, který jsi poslal do contestu na hardstage closer na bratislavskou akci Warehouse Labyrint. Set jsem si samozřejmě poslechla, ale musím přiznat, že to není úplně můj šálek čaje. Můžeš nám na začátek prozradit, co to byla za akci?
Tector: Ahoj Kouzelná, díky, že sis našla čas pokecat. Warehouse Labyrint byl nadupanej rave event v bratislavské Petržalke v opuštěným objektu Undead Arena. Kromě unikátních prostor pro techno rave tenhle event nabízel hlavně výbornej lajnap na třech stejdžích s několika legendárníma jménama slovenské techno scény, jako například Loktibrada nebo Toky, stejně tak i pár zajímavých novějších projektů, mezi moje oblíbený patří určitě Disordered Kind, především pro jejich temnej industriální sound. Nesmím zapomenout ani na produkci celýho eventu, která byla v rukou lokálního „techno veterána“ [doufám, že se neurazí :D] Haskyho, kterej stojí za hromadou výborných akcí nejen v Bratislavě, takže tenhle event určitě sliboval hodně. Contest na opening a closing set na obě stejdže to udělal ještě zajímavější, věřím, že taková podpora nadějných umělců je zásadní pro rozvoj lokální scény a přestože můj set nevyhrál, velmi rád jsem se contestu zúčastnil, byla okolo toho fakt parádní atmosféra a spousta našlapanýho techna.
Ale teď na začátek Tvé DJské kariéry. Jak jsi se k hraní vůbec dostal? A jak dlouho už hraješ?
Když jsem dostal svou první výplatu, koupil jsem si gramce, sloupový repráky a desku Crocodile od Underworldů. To už je víc než patnáct let zpět [a já ten sample ještě stále míchám]. Pak jsem se vydal cestovat a potřeboval jsem něco kompaktnějšího, tak jsem gramce nahradil digitálním kontrolerem, jedna z prvních verzí Numark Mixtracku. Dnes hraju na Traktoru S4 se samplerem F1 a tak trochu testuju různý performance módy, aktuálně FLko přes Akai Fire, ale ve své budoucnosti jasně vidím Maschine 😛
Psal jsi mi, že hraješ převážně hybridní živé industriální techno, co Tě inspiruje ve Tvé hudbě?
Nevím, jestli se to dá úplně nazvat „živé“, určitě by se našlo dost pochybovačů, ale je to kombinace live performance přes sampler a klasickýho DJ setu, tak tomu říkám hybrid-live. Kdybych měl svou inspiraci shrnout jednou větou, řekl bych, že je to hlavně technologickej pokrok a jeho zpracování uměleckou myslí. Robotika a evoluce AI. Například před pár lety jsem viděl relativně znepokojující rozhovor se Sophií [první „humanlike“ robot], hned mi blesklo hlavou „toto by byl skvělej sampl do intra nebo brejku“, takže si tak sampluju různý mechanický a digitální zvuky z filmů a her, nebo třeba přímo ze strojírenství, který jsem původně studoval, takže písty a mašiny mám v krvi od ranýho mládí.
Vím, že jsi na svůj soutěžní set dostal pár skvělých zpětných vazeb, lépe řečeno feedbacků 🙂 Jak se o takový feedback vůbec žádá a koho jsi oslovil, aby Ti feedback poslal?
Už nějakou dobu sleduju PRAESHU a jeho skvělej, dnes už bohužel zaniklej, podcast RA:RE, žánrově zaměřenej právě na industrial techno. Hostoval spoustu jmen, jejichž produkci dnes velmi rád hraju, takže mě svým přínosem dost ovlivnil. A protože si spolu občas vyměníme pár myšlenek, poslal jsem mu tentokrát tu svoji. Věřím, že každej umělec je rád, když vidí nebo slyší, jak se mu povedlo ovlivnit tvůrčí vývoj někoho dalšího. Česká a slovenská scéna měla v mém tracklistu celkem slušné zastoupení, takže jsem se nebál oslovit například Honzu C4AT, jehož epickým trackem na počest Jana Palacha jsem celý set otevíral. Jeho tvorbu miluju a hraju téměř v každým ze svých novějších setů. O spoustu z nich sem třeba vůbec žádat nemusel, vzájemně se sledujeme, protože máme rádi podobnou hudbu, například s Dahem nebo MattEssem, jejichž názorů si velmi vážím jako dlouholetých znalců nejen industriální techno scény. V neposlední řadě si vážím reakce od českýho Destroyera, kterej mi dělal master na moje poslední dva tracky Sophia [zkus uhodnout, co mě inspirovalo při tvorbě] a TET-166, z nichž Sophii už najdeš zadarmíko na mém SC a BC, zatímco TET-166 by měl vyjít každým dnem. Markův schranzovej počin Gateway to Salvation pro změnu zavírá celej set a protože sám dost dlouho jezdil s live vystoupením a fakt obdivuju jeho znalosti v oblasti sound engineeringu, velmi mě zajímal i jeho názor. Pro umělce je konstruktivní feedback základním kamenem jejich progresu a motivace, takže pokud máte v okolí nějakou tvůrčí duši, víte co máte dělat.
Jaké výzvě čelíš jako DJ při propagaci hudby, zejména v žánru, který nemusí být v některých oblastech tak populární?
Tak hlavně asi čelím problému, že ne velmi rád svoji hudbu propaguju a pořád tak nějak naivně doufám, že se to přirozenou cestou dostane k uším technařů, co to ocení, jako správnej technologickej nadšenec věřím algoritmům. Můj hudební vkus je velmi specifickej a dost o tom vypovídá i moje track selection, takže není úplně snadný vytvořit na naší scéně lajnap, do kterýho bych dnes koncepčně zapadal. „Dnes“ píšu záměrně, protože techno scéna se v posledních několika letech vydává úplně odlišným směrem. Před pár lety jsme na main stejdžích slyšel převážně temný basový synťáky, zatímco dnes je primetime ovlivněnej frenchcorem a trancem, tam se úplně ty moje stroje nehodí. Nicméně je tu i pár projektů, kterým se skvěle daří propagovat právě takový specifický techno subžánry, a tady bych určitě zmínil slovenskej label PVC [palicavonzvreca], kterej už nás doprovází od počátků techna v našich končinách a lajnapy jejich akcí sou vždycky našlapaný podzemní temnotou, nebo Dahův Technørd, kterýho si za jeho hudební rozvoj lokální scény velmi vážím […a brutálně mě baví ta „techno lyrika“ v jeho vzdělávacích okýnkách o nových releasech :D]
Zmínil jsi, že ve Tvém mixu zahrnuješ tracky z Tvého oblíbeného labelu Void+1. Proč je tento label pro Tebe tak zajímavý a jak Tě hudebně ovlivňuje?
Jop, V+1 forever B] Label založil koncem roku 22 jeden z mých oblíbených producentů Scalameriya, jehož sound mi od první chvíle perfektně seděl a jeho releasy si hraju skoro na repeat. Poprvé jsem slyšel jeho tracky kdysi dávno v jednom z prvních setů od ZUZANAH, [díky Zuzo], od té chvíle jeho hudbu miluju. [Kromě epických mixing skills] Obdivuju v jeho setech experimentování při track selection, často míchá dokupy vážně unikátní věci a spousta mé knihovny pochází právě z jeho tracklistů. Jeho feedbacku na můj set si nesmírně vážím a ještě víc mě potěšilo, když mi napsal, že právě naši Toky a Loktibrada jsou jeho „childhood heroes“ a že právě jejich produkce ovlivnila jeho tvůrčí dráhu. Kruh se uzavírá. Zároveň prej skvěle ladí se zvukem V+1 a to se určitě chystám prozkoumat hlouběji B]. Track digging by měl být zásadní rutinou všech DJs a protože některý vzácný exempláře je potřeba doslova kopat z podzemí, každý úspěšný dolování mi umí krásně vyladit den. Scala určitě umí hledat, takže seznam umělců vydávajících pod labelem V+1 obsahuje fakt unikátní jména s uměleckým vyjádřením autentickým přesně tomuto labelu. Letos se brutálně těším na jejich upcoming release od japonskýho producenta Cam Lasky, kterej by měl vyjít začátkem června. Cam Lasky pracoval především na soundtrackové hudbě k animákům a do techna zaříznul až svýma releasama Xenomorph, vydávanejma na vlastním labelu Kwaioto Records. Jeho hudba je rozhodně dechberoucí a já se už nemůžu dočkat, až uslyším, co tahle mastermind připravila pro V+1. Nechci zapomenout ani na vizuální identitu V+1, nádherná synchronizace hudby a vizuálního umění, který by se určitě měly vzájemně podporovat daleko víc, než je tomu dnes. Velmi doufám, že od tohoto labelu uslyšíme a uvidíme ještě hodně zásadních milníků.
S ohledem na Tvé zkušenosti bývalého marketéra – jak jde skloubit Tvou hudbu a její propagaci s marketingem?
Na tuto otázku bych taky potřeboval nějaký odpovědi, takže všichni zkušenější DJs markeťáci do fronty v koment sekci 😀 V mém případě je bohužel výstižný rčení: „Kovářova kobyla chodí bosa.“ Já sem byl vždycky zastánce organickýho dosahu, pevně věřím algoritmům, ale myslím, že v dnešní době různých placených promo služeb je fakt těžký „soupeřit“ pouze organickým dosahem. Kdysi dávno jsem v rámci pracovní náplně nastavoval Google Ads kampaň na videoklip na YT a za relativně drobný mince to generovalo tisíce shlédnutí. Trochu bych se tu však obával o relevanci publika, což se dá vyložit v mnoha různých smyslech ;] Budu si i nadále stát za svým a zkusím to organicky. Po delší době jsem se vrátil k hudební produkci, takže se teď hlavně snažím soustředit energii na samotnou tvůrčí práci, spíš než její propagaci. Letos rozdám pár tracků zdarma a budu doufat, že mi to pomůže vybudovat nějakou fanbase na Soundcloudu a Bandcampu, což jsou podle mě dvě reálně užitečný platformy, technařova alfa a omega. Všem čtenářům předem děkuju za follows 😀
Byla to zábava, konečně mě někdo dobrovolně poslouchá mluvit o technu :D. Díky moc za rozhovor a díky všem, co se sem přišli něco dozvědět nebo možná dokonce poslechnout si můj kontest setík. Určitě všem doporučuju poslechnout si i ostatní soutěžní sety, krásná práce od spousty mladých talentů.