Alice Kovářová, kterou můžete znát pod uměleckým jménem Nonalis, je jednou z nových techno DJ. Na české hudební scéně se pohybuje dva roky, mohli jste ji zastihnout třeba v OneWay radio show nebo v klubu
Distrikt 7 na after party po francouzských headlinerech Cosmic Boys. Více o ní se dočtete v našem rozhovoru.
Kouzelná: Jak se daří?
Nonalis: Daří i nedaří. V týhle době je to jak na houpačce. Chvíli si lítám v oblacích a občas spadnu.
Co byla první věc, která tě dnes ráno napadla?
Co dobrýho si dneska ulovim k snídani? Nerada snídám každej den to stejné. V tomhle se snažím dost experimentovat, i když dnes vyhrála jen ovesná jahodová kaše.
Co tě naposledy nejvíce rozčílilo?
Už je to nějakou chvilku, co jsem řvala do telefonu na asistentku mobilního operátora. Tak to dopadá, když vám udělají bordel v rodinném tarifu.
Jejda 😀
Ale pracuju na tom a snažim se nenechat rozhodit každou maličkostí. I když ne nadarmo se o mně říká, že jsem jak dvoutakťák. Startuje na první dobrý našlápnutí.
Jak jsi ke své djské přezdívce přišla?
Původně jsem chtěla pomoc od rodiny a přátel. Znají mě nejlíp, tak jsem od nich čekala spoustu dobrých nápadů. Ale opak byl pravdou 😀
No a jak se blížil termín mýho prvního vystoupení, umělecký jméno bylo víc a víc potřeba. Vymyslela jsem spoustu přezdívek. Přehazovala jsem písmenka ve svým jméně a doufala, že vypadne něco kloudnýho. Ale byly z toho jen samé hlouposti, které mi nedávaly smysl (NONsence).
A tady se najednou vyklubal nápad. Co takhle si vzít ten zápor? ,,Non” navíc znamená ve francouzštině NE. A mě francouzština provází už víc jak 13 let. No a tak jsem si ten zápor dala před jméno.
A jakej to má význam? … Čím déle hraju, tím víc lidí se mě na to vyptává, a tím víc významů moje umělecký jméno dostává.
Jak dlouho vlastně hraješ?
Jsem taková malá rybka v rybníku. Sice jsem první djskou techniku viděla už ve 14 letech, ale neměla jsem odvahu na to ani sáhnout.
Druhý seznámení proběhlo v djský škole Musartedo v říjnu 2018. Tady jsem absolvovala rovnou tři kurzy djingu a to mě nastartovalo. První vystoupení jsem měla už v dubnu 2019 v proslulém afterclubu Atelier. Takže na hudební scéně se pohybuju už skoro 2 roky, ale z toho rok se nedalo a stále nedá nikde hrát ☹
Při životě mě aktuálně drží sem tam nějaký stream, live vysílání nebo hraní v rádiu.
A co děláš, když nehraješ?
Zastávám důležitou roli v jedné IT firmě. Starám se o ajťáky, aby se jim dobře programovalo. Odborně mě nazývají office manažerkou, ale spíš jsem taková holka pro všechno. Mám pod palcem veškeré účetní doklady, zajišťuji občerstvení na porady, kompletuju smlouvy a minulý víkend jsem dokonce tapetovala kuchyň 😀
Jaký je tvůj nejoblíbenější hudební styl?
Tak tohle je hodně těžká otázka. Od doby, co jsem vlezla za pult, se to dost mění a vyvíjí. Hodně záleží na mým emocionálním rozpoložení 😀 A to je většinou docela ,,maglasj”.
Mamka mě odkojila na housu a trancu. Jako djka jsem začínala s minimalem. Postupně jsem si našla cestu k deep housu a techhousu. Ale v srdci stále mám TECHNO, protože techno je všechno.
Aktuálně jsem postupně zasvěcována dokonce i do DnB kultury. A zvládla jsem si už nahrát pár experimentálních setů.
Co považuješ za svůj největší djský úspěch?
Distrikt 7 – 25. 7. 2020
Byla to oficiální afterparty po francouzských headlinerech Cosmic Boys, kteří na afterparty taky dorazili. Už jen to, že mě slyšeli hrát, byl pro mě neuvěřitelných úspěch. Ale když jsem přímo od nich dostala ústní pochvalu, tak to byla naprostá euforie.
Třešničkou na dortu už byl jen fakt, že mě za pultem střídal samotný Golpe.
Co je na djské scéně nejvíce otravné a co naopak nejvíce sexy?
Nejvíc otravný jsou předsudky vůči djkám a zarputilý monožánrový fanoušci s písničkou na přání 😀
A nejvíc sexy? No tak samozřejmě dobře namíchaný drinky na baru (pro mě konkrétně G&T).
Kdo je podle tebe nejlepší český hudební producer?
Tak tady budu možná působit jak přehnaný diplomat. Nezvládnu říct jen jednoho. Každopádně můj obdiv má tvorba mladýho Gehringera. Moc mě baví pořádný techno od Golpeho a melodický techýnko od Subgata.
A když se odthnu na chvilku od techna, tak si moc ráda poslechnu českýho producenta zvaného Taavo. Jeho hudba mě vždycky odnese do jinýho světa.
Zhruba v půlce ledna jsme tě mohli zastihnout v OneWay radio show, jaké to je vystupovat / hrát v rádiu?
Byla to pro mě premiéra a výborná zkušenost. Za to moc děkuju svýmu učiteli Ondrovi (DJ Subgate). Byl to takovej novej rauš 😀 Hlavně z představy, že někde nějaký řidič v autě si mohl naladit můj set.
Co tvé novoroční předsevzetí. Stále ho dodržuješ?
Dodržuju. Popravdě si už nedokážu představit sprchu bez závěrečnýho ledovýho otužení. Každopádně svoje otužovací schopnosti jsem překonala na Valentýna, když jsem vlezla do Džbánu (přehradní nádrž na Divoké Šárce) a venku bylo -8°C.
Kromě otužování, jak se udržuješ v kondici?
No bejvávalo to lepší. Už je to nějakej pátek, co jsem tančila závodně latinsko-americký a standardní tance.
V kondici mě vždycky udržovaly protančený noci na parketě, který jsou teď zakázaný. Takže se doma občas protáhnu (hlavně když vstávám z postele :-D). Ale nejsem zas taková lemra, za poslední půlrok jsem zabředla do kouzla akrojógy.
Jsi z Prahy, že? Co nám v Praze doporučíš?
Žiju v Praze už 8 let, ale za Pražáka se rozhodně nepovažuju. Jsem původem z Jizerských hor, konkrétně z Tanvaldu. Ale Prahu mám prochozenou křížem krážem a to hlavně po nocích, když se mi po party nechce volat taxík 😀 Takže doporučuju noční procházky po Praze (až to samozřejmě nebude zakázaný), protože centrum Prahy v noci vypadá úplně jinak a stojí to za to.
Je něco co ti na české hudební scéně vadí?
Není nic, co by mi nějak extremně vadilo. ,,Vadí,, je asi zbytečně silný slovo.
Spiš mi je občas smutno, když vidim, jak v zahraničí jsou lidé otevření novým žánrům, a tady v Čechách máme takový nešvar držet se toho svýho a všechno ostatní je pro nás póvl.
A na závěr, máš nějaký vzkaz našim čtenářům?
I když jsme doma zavření a nepustí nás na žádnou party, nezapomínejte si hudbu pouštět doma, podporovat své oblíbené Djs a producenty. Připomínejte si, jaký byly akce dřív, a těšte se z toho, že zas budou. Projeďte si třeba fotky a videa v telefonu. Pošlete někomu blízkému poslední vzpomínku z klubu….
… protože hudba nás spojuje. (Víc hudebních endorfinu pro všechny prosím.)